Zaměřují se především na daně, ekologii a úvěry.
PRAHA Snížení záloh na daň z příjmu či podpora ekologických projektů. I taková opatření by měla pomoci české ekonomice přečkat dopady světové finanční krize.
„Zatím je to těsto v podobě, která se nedá jíst. A ten bonbónek, který z toho upečeme, si pak okomentuje sám premiér Topolánek,“ řekl člen NERVu Tomáš Sedláček o návrzích. S tím, že nikdo z rady se do té doby nebude k jednotlivým návrhům vyjadřovat. Ze zhruba 250 návrhů, které dali členové NERVu dohromady, jich nyní několik vybrali a sestavili do šesti bodů. Na jejich finální podobě budou nyní pracovat jednotlivá ministerstva. Ta budou propočítávat i fiskální dopad návrhů a připravovat způsob jejich implementace.
Jeden bod opatření počítá se snížením záloh na daň, které finančním úřadům odvádějí jak právnické, tak fyzické osoby. „Tento princip považuji za zdárný. V situaci výpadku příjmu podniků je možné, a hlavně žádoucí nějakým způsobem podpořit podnikový tok peněz,“ vysvětlil Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank. Podle něj je nápad snížit zálohy na daň z příjmu dobrý, protože lze letos předpokládat horší ziskovost podniků. Kdyby se zálohy nesnížily, tak by to v praxi znamenalo, že letos podniky státu něco odvedou a příští rok to zase dostanou zpátky.
Zároveň se v tomto bodu uvádí snaha zrychlit vrácení daně z přidané hodnoty (DPH). Podle Sobíška je však otázka, jak dalece je tento návrh proveditelný, ale i on jej považuje za dobrý. „Každý den, o který by se podařilo vratky DPH zrychlit, znamená nějakou úlevu v podnikovém toku peněz,“ dodal.
Zateplování a ekologizace veřejných budov Další oblast, na niž se připravovaná opatření soustředí, jsou investice do ekologických projektů a jejich podpora. Jedná se například o posílení programu „panel“, zateplování a ekologizaci veřejných budov a o podporu ekologických investic s potenciálem energetických úspor v domácnosti.
I když takovouto podporu hodnotí analytici obecně pozitivně, její problém prý tkví v tom, že nejde o rychlou pomoc. V praxi totiž začne působit nejdříve v roce 2010. A tak pomůže až v době, kdy budeme za krizí. „Řada věcí klasického výdajového charakteru, kdy vláda někam posílá peníze, není ten nejlepší, a hlavně nejrychlejší lék na krizi,“ řekl Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT.
Opatření se zabývají i zvýhodněním věřitelů, kteří se rozhodnou proplatit staré mzdové pohledávky. Ti se díky tomuto kroku dostanou na první místo v pomyslném seznamu věřitelů. Podle Sklenáře má toto opatření zmírnit zejména sociální dopady. „Insolvenční zákon je sám o sobě velice komplikovaný a každý nový zásah do něj je problematický. Když zvýhodním nějaké věřitele, tak jiní budou znevýhodněni. Je to vytloukání klínu klínem,“ řekl Sobíšek.
Návrhy, které sestavil NERV, počítají i s další podporou exportu, na kterém stojí česká ekonomika. Rozhýbání bankovních úvěrů však podle analytiků nebrání banky a jejich politika, ale nedostatek zakázek. „Cokoli, co v budoucnu pomůže exportérům, až získají nové zakázky, je dobré opatření," doplnil Sobíšek.
***
Šest skupin návrhů
1. Podpora firemního cash-flow a) snížení vedlejších mzdových nákladů prostřednictvím dočasné slevy na odvodu pojistného s degresivním průběhem b) snížení záloh daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob notifikací správců daně podloženou finančními výkazy c) uvolnění pravidel pro tvorbu daňově uznatelných rezerv d) zrychlení vratek daně z přidané hodnoty e) motivace bankovního sektoru k udržení objemu úvěrů (parciální úvěrové garance, garance Českomoravské rozvojové a záruční banky (ČMRZB)
2. Podpora zaměstnanosti a spotřeby obyvatelstva a) snížení sazby sociálního pojištění (provedeno) b) aplikace odpočitatelné položky nebo slevy u sociálního pojištění v zájmu podpory zachování pracovních příležitostí v ohrožených skupinách populace c) podpora dopravní obslužnosti, zejména v regionech intenzivně postižených dopady recese
3. Podpora rychlých infrastrukturních výdajů, ekologických opatření a mobilizace privátních investic a) maximální zapojení prostředků ze sektorových a regionálních operačních programů s jasným multiplikačním efektem již pro rok 2009 b) výrazné zrychlení čerpání Regionálního operačního programu (ROP) a Sektorového operačního programu (SOP) c) zateplování a ekologizace veřejných budov d) posílení programu „panel“ e) podpora ekologických investic s potenciálem energetických úspor v domácnostech (refundace části pořizovací ceny se stropem v Kč, úrokové subvence a garance za úvěry) f) opravy silnic a další infrastruktury s vysokým podílem živé práce g) zrychlené odepisování v 1. a 2. odpisové skupině h) zvýšení částky pro jednorázový odpis na 60 tisíc Kč
4. Podpora restrukturalizačních procesů a) omezení zápočtů v insolvenci b) garantování půjček na provozní financování podniků v reorganizaci ze strany ČMRZB c) sjednocení ochrany poskytovatele provozního financování v reorganizaci, moratoriu, konkurzu (pokud je podnik úpadce provozován) d) jako alternativu ke garancím ČMRZB zvážit možnost nezahrnování úrokových výnosů z úvěrového financování v insolvenci do základu daně e) zvážit možnost udělení stejného zacházení jako v úvěrovém financování subjektu, který je ochoten profinancovat „staré mzdové pohledávky“, tj. superseniorita za tento typ starého dluhu – velmi kladný sociální dopad f) zjednodušení pravidel pro oddlužení podle insolvenčního zákona
5. Podpora obnovy úvěrových kanálů pro firemní sféru a) kapitálové posílení České exportní banky, Exportní garanční a pojišťovací společnosti, ČMRZB – rozšíření produktového portfolia b) akceptace širšího vějíře kolaterálu ze strany ČNB c) v krajním případě plošné parciální garance úvěrů v podnikové sféře d) rychlejší odepisování klasifikovaných pohledávek, pravidla pro tvorbu daňově uznatelných rezerv
6. Podpora exportu dle předložených návrhů vlády s možným dalším kapitálovým posílením
