Ještě v sedm hodin mluvila se svou dcerou. Za dvacet minut už ji ale našla její matka, jak sedí a cosi nepřítomně mumlá; snažila se jí pomoci, ale Bohunka Francková zkolabovala. Přivolaná záchranářská posádka s lékařem správně určila pracovní diagnózu. Paní Francková měla mozkovou příhodu.
Když se zeptáte odborníků, co je při cévní mozkové příhodě pro pacienty a jejich šance nejdůležitější, shodnou se: dostat se co nejrychleji na správné pracoviště do správné nemocnice. Ne všude můžou totiž poskytnout tu nejmodernější léčbu.
Desítky pacientů s mrtvicí se u nás přesto dostávají na špičkově vybavené pracoviště se zbytečným zpožděním. Také v Hořicích se museli záchranáři rozhodnout. Do nemocnice v Jičíně je to 24 kilometrů, do Fakultní nemocnice Hradec Králové o dva víc. Jičínská neurologie ovšem na rozdíl od hradecké nevyhovuje přísným kritériím odborné společnosti pro špičková centra. Přesto záchranka odvezla paní Franckovou právě tam.
Lékaři v Jičíně brzy poznali, že na její léčbu nestačí. Vrtulníkem ji poslali do liberecké nemocnice, kde ji večer operovali. Po několika týdnech v nemocnicích paní Francková zemřela. Její manžel Petr se od té doby ptá, proč se nedostala na špičkové pracoviště dřív. Žila by, kdyby ji odvezli do Hradce?
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Podle odborníků z neurologické společnosti se v hradecké nemocnici o pacienty s mozkovou příhodou umí dobře postarat. Mají tam na to vybavení, odborníky i zkušenosti. Na všechny stížnosti Petra Francka, podle kterého měla záchranka jeho ženu odvézt do Hradce, se přesto zatím ozývá jediná odpověď. Záchranka v současnosti nemá povinnost vozit pacienty s mrtvicí na odborníky uznaná iktová centra. Mohou je vozit prakticky na jakoukoli nemocniční neurologii.
„To je modelový příklad a není to ojedinělé,“ říká k postupu záchranky v případě Bohunky Franckové Ondřej Škoda, předseda mozkocévní sekce České neurologické společnosti. I když odborníci stanovili, kde se lidé s mrtvicí mají léčit, seznam míst není pro záchranky závazný. „Nikdo asi za to nemůže nikoho stíhat, je to v současnosti věc dohody. I v současné době se to dá dohodnout na úrovni kraje prostřednictvím krajských úřadů. V některých krajích to funguje,“ vysvětluje Škoda.
„Šlo o zcela standardní postup,“ uvádí v oficiální odpovědi na Franckovu stížnost ředitel záchranky Královéhradeckého kraje Ladislav Žabka. Podle něj je běžné, že se pacienti s cévní mozkovou příhodou vozí na bližší neurologii. Teprve když se na počítačové tomografii prokáže, že jde o vážnější, krvácivou mozkovou příhodu, vezou se na jiné pracoviště, dobře vybavené pro operace.
V současnosti má zřejmě z hlediska práva pravdu. Ani znalecká komise ministerstva zdravotnictví nenašla v postupu záchranky chybu. „Směrování pacientky zdravotnickou záchrannou službou Královéhradeckého kraje do Oblastní nemocnice Jičín bylo správné v rámci stávající regionální organizace zdravotní péče,“ soudí ministerstvem svolaní odborníci.
Určitou chybu našla komise jen v následném přístupu jičínské nemocnice, která paní Franckovou umístila na normální akutní lůžko, nikoli na jednotku intenzivní péče.
Francek a právní kancelář, kterou si najal, ovšem poukazují na formulaci uvedenou v zákoně o záchranné službě. Podle ní musí záchranka už dnes odvézt postiženého do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení podle stupně postižení zdravotního stavu. Franckova stížnost je postavena na tom, že jičínská neurologie nebyla pro jeho ženu tím vhodným pracovištěm. Podle odborných posudků by Bohunka Francková bývala neměla příliš šancí na přežití ani na nejlépe vybaveném pracovišti. Měla totiž velmi rozsáhlé krvácení do mozku. Pochybnosti a otázky, které její manžel kvůli postupu záchranky má, ovšem zůstanou. Petr Francek se nevzdává a chce zadostiučinění a uznání, že záchranka pochybila. Stěžoval si na Královéhradeckém kraji, lékařské komoře, ministerstvu zdravotnictví, podal i trestní oznámení. „Hlavu mám tvrdou, budu dál pokračovat,“ říká.
Zlepšit péči o pacienty s mozkovou příhodou má plánovaný věstník ministerstva. Také neurologická odborná společnost věří, že se situace zlepší, až ministerstvo zdravotnictví stanoví centra pro léčbu mozkových příhod oficiálně.
***
Znaky mrtvice
Vyhlídky lidí postižených mrtvicí ovlivňuje to, že často podceňují její symptomy. Příznaky přichází náhle. Může to být slabost, necitlivost a porucha hýbání tváře, paže nebo nohy. Může přijít také náhlá bolest hlavy, problémy s koordinací pohybů, problémy se zrakem, mluvením, čtením a psaním. Rozpoznat mozkovou příhodu pomůže test. Požádejte postiženého, ať zkusí zapískat, usměje se a ukáže zuby. U nemocného s cévní příhodou často jeden koutek úst poklesne, úsměv nebude symetrický. Postižený mozkovou příhodou může mít problém opakovat jednoduchou větu. Když nemocný natáhne ruce před sebe dlaněmi nahoru, může jedna ruka klesat. Volat záchranku je nutné i v případě, že příznaky po chvíli zase odezní.
