Možnosti léčby se sice zlepšují, ale pacienti se k ní mnohdy dostanou příliš pozdě: buď příznaky mozkové příhody sami podcení, nebo zbytečně putují do hůř vybavených nemocnic.
Po léčbě vážných úrazů, zhoubných nádorů a infarktů proto přišla řada i na toto onemocnění v projektu centralizace péče. Jeho hlavním záměrem je, aby nově byli všichni pacienti v České republice s těmito chorobami léčeni na místech, kde je dost vybavení i zkušeného odborného personálu. Zároveň mají tato centra možnosti čerpat dotace na vybavení z Evropské unie.
„Případů, kdy se pacienti s mozkovou příhodou na správné pracoviště dostávají přes jednu, někdy i dvě nemocnice, je moc,“ uvedla před časem náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči Markéta Hellerová.
Letos ve druhém pololetí by mělo být oficiálně ustaveno asi 20 center pro léčbu mrtvic a dalších zhruba 16 komplexních center pro nejsložitější výkony v neurologii. Tento status získají nemocnice, které splní odborníky stanovené podmínky.
U nejčastějšího druhu mrtvice, která vzniká nedokrvením mozku, dokáže včasná moderní léčba takřka zázraky. Jmenuje se trombolýza a rozpustí sraženinu, která je příčinou potíží. Jenže se dá použít jen do čtyř hodin od prvních příznaků.
U nás jsou každoročně stovky pacientů, kterým by trombolýza pomohla, ale nedostanou se k ní. Proč ještě nejsou centra pro léčbu pacientů s mrtvicí oficiálně stanovena? „Asi dvakrát nebo třikrát jsme začínali v jednáních na ministerstvu zdravotnictví od bodu nula, protože se změnil ministr,“ uvádí jeden z důvodů Ondřej Škoda, předseda mozkocévní sekce České neurologické společnosti.
Centralizace péče má ovšem i svoje odpůrce. Podle právníka Ondřeje Dostála by měli odborníci a ministerstvo stanovit jen podmínky pro specializovaná centra. Místa, kde centra budou, by už měla být podle něj na zdravotních pojišťovnách. „Jsem skeptický k tomu, jak centralizace u nás probíhá. Myslím, že tu výkonná moc nepřímo zasahuje do práva na přístup k péči.“ soudí Dostál.
