Pokud by naši silničáři přidávali drcenou gumu ze starých pneumatik do asfaltu, značně by tím mohli zlepšit odolnost povrchu silnic. Potvrdil to výzkum na Stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně. „Oproti použití klasického asfaltu je gumoasfaltový povrch silnic výrazně trvanlivější. Nepůsobí na něj tolik vlivy počasí, například zamrzání a rozmrzání vody, ale ani nárazy způsobované provozem aut. A navíc gumoasfaltová směs výrazně snižuje hlučnost, téměř stejně jako protihlukové stěny,“ podotkl Jan Kudrna, který výzkum vedl. Ve Spojených státech se podobné směsi používají už tři desítky let a vydrží asi třikrát více než tradiční asfalt. Pokusy brněnských akademiků však ukázaly odolnost více než dvanáctkrát větší.
Naši silničáři se o podobné využití gumové směsi zajímali i dříve, nedosáhli však patřičných výsledků. „Důležitý je správný poměr, mírně odlišný způsob přípravy směsi i vyšší teploty,“ podotýká další člen vědeckého kolektivu Ondřej Dašek. Vyšší teplota sice zvyšuje náklady na energii, zároveň však silničáři mohou gumoasfaltovou směs pokládat v menší tloušťce než klasickou hmotu.
Staré pneumatiky nyní často končí ve spalovnách
V České republice nyní nový gumoasfaltový povrch zkoušejí motoristé na vybraných silnicích poblíž Černošic a Karlštejna ve Středočeském kraji, o využití nové metody jedná pardubická krajská správa silnic. „Podstatné je využití starých pneumatik, které u nás většinou končí jako palivo v cementárnách a spalovnách,“ říká Ladislav Blažek z Českého průmyslového sdružení pro recyklaci pneumatik. Organizace prosazuje využívání směsi vzniklé semletím pneumatik, a to především ve stavebnictví. „Problém je ale v tom, že nové gumoasfaltové směsi by mohly způsobit existenční problémy některým firmám, které připravují materiál pro klasické povrchy. Jsou totiž mnohem trvanlivější,“ dodal Ladislav Blažek.
Odhady množství každoročně vyhozených už nepoužitelných pneumatik se v naší zemi pohybují kolem šedesáti až osmdesáti tisíc tun ročně. V počtu kusů by mohlo jít až o deset milionů. Brněnští odborníci vyčíslili, že na jeden kilometr dálnice by bylo potřeba asi osm tisíc pneumatik. „Je tu samozřejmě otázka, zda dálnice není lepší budovat s pomocí betonu, ale pro menší silnice je gumoasfalt řešení,“ zdůrazňuje Kudrna. Nyní vědci původní projekt ještě rozšiřují o další verzi, která by měla větší pórovitost. Při dešti by tak voda pronikala dovnitř a vsakovala by se do podloží. Tím by nový povrch silnic ulehčil jízdu při deštích.
