Například, co se stane, když se vám s očima něco přihodí? V současnosti tak můžete maximálně zmeškat let. To je jistě samo o sobě nepříjemné, ale pokud se technologie rozšíří - a tomu všechno nasvědčuje - mohly by být dopady takové oční choroby mnohem závažnější.
Proto britský oftalmolog Tariq Aslam a jeho kolegové dali dohromady 54 pacientů s nejrůznějšími očními chorobami a vzali je (před léčbou i po ní) na výlet do blízké budoucnosti - tedy před skener sítnice.
„Čekal jsem, že skenery úplně pohoří,“ řekl Aslam časopisu Science. Ale výsledky ho překvapily: skenery si s identifikací nemocných poradily velmi dobře. Dokonce i když se jednalo o případy glaukomu (tj. zeleného zákalu), při jehož léčbě se laserem vytvoří otvor v sítnici.
Jedinou výjimku z tohoto pravidla tvořil zánět oční duhovky (iritida). U této nemoci byl neúnosně vysoký počet neúspěšných identifikací po léčbě: z 24 pacientů jich pět skener podruhé nerozpoznal.
Zánět duhovky není příliš rozšířený, postihne asi jen jednoho člověka z tisíce, ale když se vezme v úvahu, kolik lidí denně projde terminály velkých letišť, není to tak zanedbatelné, jak upozorňuje Aslam. Studie byla rozsahem malá, ale ukazuje, že je důležité mít vždy připravený záložní způsob identifikace.
