* LN Jaká kritéria musí dnes plastová okna splňovat?
Okno by mělo mít certifikát prokazující splnění současných relativně přísných normových požadavků. Důležité jsou především dva hlavní technické parametry: součinitel prostupu tepla oknem Uw a nejnižší přípustná teplota na vnitřním povrchu okna. Součinitel vyjadřuje, kolik tepla za vteřinu prochází metrem čtverečním okna při rozdílu teplot 1 °C. Nejvyšší přípustná hodnota součinitele prostupu tepla celého okna je Uw = 1,7 W/m2. K, doporučená hodnota je Uw = 1,2 W/m2. K. Teplota na vnitřním povrchu okna nesmí klesnout pod 10,2 °C (9,2 °C v případě, že otopné těleso je přímo pod oknem), a to při vnitřní teplotě 21 °C, venkovní -15 °C a relativní vlhkosti 50 procent. Pokud by byla tato teplota nižší, kondenzovala by se na okně voda. Důležitá je také konstrukce tzv. funkční spáry, ve které se okno otevírá - musí zde být dešťová a větrová zábrana. Dešťová zábrana je rozšířená spára po obvodu okna, v níž se zpomalí a zachytí dešťové kapky. Ve spodní části musí být otvory pro odvod zachycené vody. Větrová zábrana je další rozšíření s těsněním, nejlépe dvojnásobným.
* LN Čeho si při výběru plastových oken všímat? Co vypovídá o jejich vysoké kvalitě?
Kromě vzhledu, mechanických a tepelně technických vlastností je vhodné zjistit, jaký je zvukový útlum v decibelech (dB), prostup světla v procentech (aby např. okno s tmavým sklem proti přílišnému oslunění nebylo na severní fasádě), zda jsou v rámu větrací štěrbiny apod. Vedle součinitele prostupu tepla celým oknem Uw jsou důležité i součinitel prostupu tepla pro okenní rám Uf a součinitel pro zasklení Ug - čím nižší hodnota, tím lépe. Výběr se vyplatí konzultovat s nezávislým odborníkem, který posoudí všechny souvislosti. Třeba, zda nová těsná okna nezpůsobí problémy s funkcí plynových spotřebičů, krbů nebo zda nebude problém s větráním, kvůli němuž by mohlo dojít k výskytu plísní. Prakticky všechna okna se dnes vyrábějí z kvalitního plastu, který nemá problém se stárnutím jako u dříve vyráběných plastových oken. I přesto se vyplatí ověřit, jakou záruku výrobce dává na barevnou stálost rámu.
* LN Jaký je cenový rozdíl mezi dvojsklem a trojsklem a za jak dlouho se tento rozdíl vrátí?
Za minimální standard jsou považována dvojskla s tepelně odrazivou vrstvou (vrstvička oxidu na vnitřní straně skla), plněná inertním plynem (argonem nebo kryptonem) a s tzv. teplým distančním rámečkem (nerezovým nebo plastovým). Takové sklo má součinitel prostupu tepla Ug = 1,1 W/m2. K. Běžně dostupná trojskla dosahují přibližně polovičních hodnot prostupu tepla - mají tedy dvakrát menší tepelnou ztrátu než dvojsklo. Metr čtvereční dvojskla (U = 1,1 W/m2. K) přitom stojí asi 1500 Kč. Metr čtvereční trojskla (U = 0,6 W/m2. K) přijde asi na 2300 Kč. Rozdíl je tedy 800 Kč. Tepelná ztráta 1 m2 dvojskla je v průměrný zimní den okolo 20 W, zatímco u trojskla jen 10 W. To znamená úsporu energie 0,24 kWh denně, tedy asi 50 kWh za topnou sezonu. Pak záleží na ceně tepla - například při ceně 1,4 Kč/kWh se za rok ušetří 70 Kč. Návratnost 800 Kč zaplacených navíc je tedy přes 10 let. Trojsklo však díky vyšší povrchové teplotě vytváří lepší tepelnou pohodu a v místnosti se může vzduch vytápět na nižší teplotu -tím se šetří další energie. Ceny energií budou samozřejmě růst, takže reálná návratnost by mohla být okolo 5 až 7 let.
* LN V souvislosti s plastovými okny se často mluví o pěti- či vícekomorových profilech. Jaký má tento údaj vliv na kvalitu oken?
Rámy plastových oken jsou uvnitř duté, několik přepážek dutinu dělí na několik komor. Více komor zabraňuje proudění vzduchu uvnitř rámu a zlepšuje tepelně izolační vlastnosti rámu. První plastová okna byla jen jednokomorová, měla tedy rámy s vysokým součinitelem prostupu tepla, až Uf = 2,5 W/m2. K. Pak se objevila dvoukomorová s druhou komorou u vnější strany a nakonec se dosáhlo až šesti komor se součinitelem prostupu rámu okolo Uf =1 W/m2. K. Tato hodnota už je srovnatelná nebo nižší, než je hodnota skla. Více komor již nepřináší další zlepšení - dalším krokem ke zlepšení je vyplnění komor izolačními materiály, například polyuretanovou pěnou. Takový rám má Uf okolo 0,7 W/m2. K. Ten má ale smysl používat jen se sklem srovnatelných parametrů - tedy trojsklem.
* LN Čím plastová okna ošetřovat a čistit? Které přípravky jsou naopak nevhodné?
Plast a sklo jsou poměrně dobře chemicky odolné materiály, sklu nevadí téměř nic. Plast mohou poškodit louhy nebo organická rozpouštědla, například ředidla. Většině druhů PVC nevadí benzin, ale vůči acetonovému rozpouštědlu jsou nestálé. V oknech jsou pryžová nebo silikonová těsnění, také poměrně chemicky odolná. Ale vzhledem k tomu, že plastová okna se velmi dobře čistí, není důvod používat jiné než běžné domácí čisticí prostředky v souladu s jejich návodem k použití.
* LN Jaké jsou nevýhody plastových oken proti dřevěným?
První plastová okna se vyráběla z PVC, ve kterém musela být změkčovadla. Ta se uvolnila a okna pak zkřehla. Dnešní moderní plasty se vyrábějí novou technologií, jsou trvanlivé a barevně stálé. Nepříznivou vlastností je velká teplotní roztažnost používaného materiálu. Bílé okno se na přímém slunci ohřívá na 35 °C a tmavé až na 70 °C, proto jsou tmavá plastová okna umístěná na osluněné straně problematičtější, mají větší výztuhy nebo musí být menší. Dřevěná okna mají tepelnou roztažnost malou a tyto problémy se u nich neprojevují. Ne každému se líbí a ne všude se také hodí „umělý“ vzhled plastových oken.
* LN Jaké mají plastová okna naopak proti jiným materiálům přednosti?
Plastová okna na rozdíl od dřevěných není nutno chránit proti vlhkosti - plast vlivem vlhkosti nemění tvar ani není poškozován biologickými vlivy. Okna z plastu také není třeba nijak povrchově ošetřovat - natírat. Avšak dnes vyráběná dřevěná eurookna jsou již opatřena vysoce kvalitní lazurou, kterou v podstatě také není potřeba udržovat. Proti hliníku má plast podstatně menší tepelnou vodivost.
