Pieta u Českého rozhlasu začala tradičním pokládáním věnců za doprovodu smuteční hudby. Prezident Pavel ve svém projevu zdůraznil, že jaro 1968 je dodnes jedním z největších traumat naší historie.
„Mně samotnému bylo v době události necelých 7 let. Když jsem se dozvěděl o invazi, byl jsem na prázdninách u babičky. Babička tehdy ráno seděla u rádia, že nás napadli Rusové,“ vzpomínal prezident. Podle něj Ukrajina nyní chce „to stejné, co tehdy my“.
Projev pronesl rovněž premiér Petr Fiala. „Pražské jaro se zakládalo na víře, že tehdejší státy mají možnost jít vlastní cestou,“ pronesl premiér, který připomněl také období před okupací. „Byla to ale od začátku iluze,“ doplnil Fiala.
„Ruské imperiální instinkty zůstávají stejné“
Podle jeho slov je tady svoboda pro všechny. Premiér také připomněl válku na Ukrajině. „Je to právě ona, která dokázala, že ruské imperiální instinkty zůstávají stejné jako v roce 1968,“ zdůraznil Fiala.
Slovo si vzal také předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Jsem pamětníkem. Pořád jako miliony dalších v této zemi jsem občanem, který si dobře pamatuje, jak se žilo za socialismu. Byla to zvláštní doba, narodil jsem se v ní, prožil dětství i mládí. V nějaké době nadešel okamžik, kdy jsme si uvědomili, že nežijeme v normální době,“ vzpomínal na mládí po roce 1968 předseda Senátu.
„Nikdy se nevzdáváme,“ zdůraznil Vystrčil a současně uvedl, ať se lidé podívají do naší historie, která dokazuje, že „jsme silní, nezdolní a nikdy se nevzdáváme“. Za což si vysloužil od přítomných potlesk. „Jsme s vámi, buďte s námi,“ zakončil svoji řeč.
Prezident Petr Pavel, předseda Senátu Miloš Vystrčil a senátor Jiří Drahoš si připomínají 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. (21. srpna 2023)
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová připomněla nejen období socialismu, ale také nacismu. „Místo tohoto setkání není náhodné. Právě zde se totiž odehrával zápas o klíčové komunikační prostředky té doby,“ připomněla význam budovy Českého rozhlasu.
„Čest památce obětí totalit minulých i současných,“ zakončila řeč Pekarová Adamová, která také připomněla současnou válku na Ukrajině.
Jako poslední přišel vzdát úctu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, který poté pronesl projev.
Zavoral připomněl podobnost jara 1968 a současnou válku na Ukrajině. „Ruské tažení proti Ukrajině je odvozeno z fundamentu, na kterém Rusko stojí, a to je strach,“ pronesl šéf Českého rozhlasu. „Nad vodou Československo drželo vědomí, že je na správné straně dějin,“ dodal Zavoral.
Na závěr pietní akce zazněla česká hymna.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108.
Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
