Dvaašedesátiletý Olmert nakonec ale ze zprávy vyšel možná lépe, než čekal. Bývalý soudce a šéf komise Eljahu Winograd sice konstatoval „závažné nedostatky v rozhodování, a to jak na politické i vojenské úrovni“ a že zahájit válku bez ústupové strategie bylo chybou, v nejvíce očekávaném posouzení závěrečné pozemní ofenzivy se však Olmerta zastal. Premiér byl opozicí nejvíce kritizován za to, že nařídil závěrečnou ofenzivu na jihu Libanonu ve chvíli, kdy mělo za pouhých 60 hodin začít platit příměří vyjednané OSN. Při ofenzivě bylo zabito 33 izraelských vojáků. Komise však dospěla k závěru, že rozhodnutí premiéra i ministra obrany (později odstoupivšího Amira Perece) bylo založeno na „upřímném odhadu a v izraelském zájmu“.
Olmert dostal zprávu hodinu před zveřejněním a jeho poradci s ní hned vyjádřili spokojenost. Důvod ke svržení vlády tak nebude mít ani současný ministr obrany a šéf Strany práce Ehud Barak. To, že vládu podrží, naznačil už před vystoupením komise: „Tady není prezidentský režim jako v USA, kde je prezident velitelem armády,“ hájil svého nadřízeného.
Olmertovi spolustraníci pak včera hlásili, že premiér rozhodně neodstoupí. „Říkám vám, že (předčasné) volby nebudou,“ řekl agentuře Reuters ministr financí Ronnie Bar-On. To znamená, že přinejmenším pro tuto chvíli nejsou ohroženy ani mírové rozhovory s Palestinci, které by po Olmertově pádu nepochybně skončily.
