KOMENTÁŘE LN
Podle libereckého primátora Jiřího Kittnera schází pořadatelům mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 zhruba sto až sto padesát milionů korun. Sportuchtiví občané nemusejí propadat panice. Sportovněprůmyslový komplex prostředky jistě získá. Je tu přece město i stát a ty mají na rozdávání.
Mistrovství včera získalo podporu i od ministerstva školství, které požehnalo přivážení sněhu z nedalekých Jizerských hor. Pochopitelně s alibistickým dovětkem, že musí být dodržen zákon. Jenže na zákon se, pokud jde o „reprezentaci země“ či politický zájem, nikdo neohlíží. Mohli to vidět všichni, kdo sledovali závody světového poháru v Liberci během minulého víkendu. Na zákon nikdo nepamatoval. Závody zkrátka „musely“ být.
Jak je možné, že samospráva nechala ve spolupráci se státem vybudovat sportoviště ve Vesci za více než tři sta milionů, které je zjevně k ničemu? Respektive sníh je tu jen občas. A tak kromě „důležitých akcí“, na něž se sníh přiveze, je areál užitečný jen pro ty, kdo na něm získali zakázky.
Celá liberecká megalomanie 2009 bude stát dvě miliardy, z nichž víc než polovinu dá stát. A co z toho mají obyvatelé Liberce? Zeptejte se jich. Ve čtvrti Letná je například most v tak dezolátním stavu, že na něj nesmějí nákladní auta a autobusy. Na jeho opravu nezbylo. Mistrovství je „důležitější“.
Liberec považujme za malou, ale dost průkaznou generální zkoušku na případné pražské olympijské bláznění. V Praze by byly utraceny jen mnohem větší peníze a některé firmy by si pomohly ještě výrazněji než v Liberci. A to chápou i stavaři, proto nemusíme pochybovat, že se sponzorské dary sportovním průmyslníkům nakonec sejdou. Vždyť pro pragmaticky uvažující firmu je takový sponzorský dar nespornou investicí – bohatě se vrátí na dalších zakázkách. Sledujme pozorně, jaké „vícenáklady“ nám mistrovství světa v Liberci připraví, a tuto „šifrovací mřížku“ přikládejme na metropoli a násobme čísla olympijským megalomanstvím. Nakonec to může dopadnout dobře – dvoumiliardový experiment nám řekne, zda si nemáme olympiádu raději odepřít.
Čtěte „MS v klasickém...“ na str. 20
