"V případu pochybily české soudy i ministerstvo spravedlnosti," řekla Olga Němečková z ombudsmanova právnického týmu. Krajníková odjela i s dětmi z Argentiny do Česka poté, co požádala o rozvod. Manžel, se kterým v Argentině i s dětmi žila, ji údajně bil a psychicky týral.
O návratu dětí zpět za moře rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Podle něj žena svého syna a dceru unesla. To tvrdí i ombudsmanova kancelář. Celý případ měl být podle Motejla řešen podle Haagské úmluvy, která je jako součást mezinárodního práva nadřazena vnitrostátním normám.
Ombudsman: Nejvíce pochybily soudy
"Haagská úmluva je výš než zákon o rodině a některé další normy," tvrdí Němečková. Děti podle ní měly zůstat v Argentině a teprve poté měly tamní orgány rozhodnout, jestli mohou odjet s matkou do Česka. "Mezinárodním únosem je podle úmluvy přemístění dítěte, se kterým nesouhlasí oba rodiče," doplnila Němečková.
Nejvíc podle ombudsmana pochybily české soudy. "Zbytečnými průtahy prodlužovaly dobu pobytu dětí v Česku," tvrdí Němečková. Pokud by Krajníková vrátila děti hned před třemi lety, měla by podle ombudsmana u argentinských soudů podstatně větší šanci na získání dětí do péče. "Dnes na ní ale bude nahlíženo jako na únoskyni," míní Motejl.
Podle odborníků může mít násilné odloučení matky od dítěte dlouhodobý negativní vliv na oba. "Nezjistili jsme ani náznak toho, že by exekuce dětí byla nějak nešťastně provedena. Jestli se nedalo na něco spoléhat, bylo to na součinnost matky. Dalo by se předpokládat, že v zájmu dětí jim vysvětlí, že to nelze jinak, ale stal se pravý opak," tvrdí Motejl.
Xenofobie Čechů
Ombudsman po šetření doporučil doplnit soudní řád o části, které přímo odkazují na Haagskou úmluvu. Víc by se mělo napříště zapojit i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Pracovnice na sociálním úřadě nebyly schopny pochopit smysl mezinárodní právní úmluvy," míní Němečková. Úřady tak prý nevěnovaly dostatečnou pozornost tomu, aby dětem i Krajníkové vysvětlily smysl Haagské úmluvy.
Motejlovi právníci zahájili šetření koncem letošního května z vlastní iniciativy. "Chodily nám námitky od občanů, kteří si nejčastěji stěžovali, že jsou matce unášeny děti do ciziny. To ukazuje na xenofobii Čechů. Kdyby se stal opačný případ, chtěli by všichni, aby se děti neprodleně vrátily do Česka," doplnil ombudsman.
Pomoc Krajníkové už dříve přislíbil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Nadace Naše dítě vyhlásila sbírku, jejíž výtěžek bude určen hlavně na právní a soudní výlohy spojené s řízením o možném návratu dětí. Podle Motejla dosud soudy vyměřily Krajníkové asi 25.000 korun na pokutách.
O návratu dětí zpět za moře rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Podle něj žena svého syna a dceru unesla. To tvrdí i ombudsmanova kancelář. Celý případ měl být podle Motejla řešen podle Haagské úmluvy, která je jako součást mezinárodního práva nadřazena vnitrostátním normám.
Ombudsman: Nejvíce pochybily soudy
"Haagská úmluva je výš než zákon o rodině a některé další normy," tvrdí Němečková. Děti podle ní měly zůstat v Argentině a teprve poté měly tamní orgány rozhodnout, jestli mohou odjet s matkou do Česka. "Mezinárodním únosem je podle úmluvy přemístění dítěte, se kterým nesouhlasí oba rodiče," doplnila Němečková.
Nejvíc podle ombudsmana pochybily české soudy. "Zbytečnými průtahy prodlužovaly dobu pobytu dětí v Česku," tvrdí Němečková. Pokud by Krajníková vrátila děti hned před třemi lety, měla by podle ombudsmana u argentinských soudů podstatně větší šanci na získání dětí do péče. "Dnes na ní ale bude nahlíženo jako na únoskyni," míní Motejl.
Podle odborníků může mít násilné odloučení matky od dítěte dlouhodobý negativní vliv na oba. "Nezjistili jsme ani náznak toho, že by exekuce dětí byla nějak nešťastně provedena. Jestli se nedalo na něco spoléhat, bylo to na součinnost matky. Dalo by se předpokládat, že v zájmu dětí jim vysvětlí, že to nelze jinak, ale stal se pravý opak," tvrdí Motejl.
Xenofobie Čechů
Ombudsman po šetření doporučil doplnit soudní řád o části, které přímo odkazují na Haagskou úmluvu. Víc by se mělo napříště zapojit i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Pracovnice na sociálním úřadě nebyly schopny pochopit smysl mezinárodní právní úmluvy," míní Němečková. Úřady tak prý nevěnovaly dostatečnou pozornost tomu, aby dětem i Krajníkové vysvětlily smysl Haagské úmluvy.
Motejlovi právníci zahájili šetření koncem letošního května z vlastní iniciativy. "Chodily nám námitky od občanů, kteří si nejčastěji stěžovali, že jsou matce unášeny děti do ciziny. To ukazuje na xenofobii Čechů. Kdyby se stal opačný případ, chtěli by všichni, aby se děti neprodleně vrátily do Česka," doplnil ombudsman.
Pomoc Krajníkové už dříve přislíbil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Nadace Naše dítě vyhlásila sbírku, jejíž výtěžek bude určen hlavně na právní a soudní výlohy spojené s řízením o možném návratu dětí. Podle Motejla dosud soudy vyměřily Krajníkové asi 25.000 korun na pokutách.
