Srbský parlament po bouřlivé debatě odsoudil masakr bosenských Muslimů, ke kterému došlo ve Srebrenici během války.
BĚLEHRAD/PRAHA Byl to zločin, tragédie, o slovu genocida ale ani zmínka. Srbský parlament se včera omluvil za masakr osmi tisíc muslimských mužů a chlapců, ke kterému došlo v roce 1995 ve Srebrenici. V rezoluci, která prošla těsnou většinou, se mimo jiné píše, že Srbsko mělo udělat víc, aby zabránilo tragédii.
Na jednu stranu jde o velký posun, Srbové dlouhá léta odmítali přiznat, že k masovému vraždění ve Srebrenici vůbec došlo. Podle prozápadní vládní koalice, která dokument prosadila, rezoluce přispěje k usmíření na Balkáně a mohla by i přiblížit Srbsko k Evropské unii. Jak ale zdůraznili někteří experti, bez dopadení Ratka Mladiče, bývalého generála, který je za smrt Muslimů zodpovědný, nemá tento krok srbského parlamentu žádnou výraznější hodnotu.
„Srbský parlament velmi důrazně odsuzuje zločin spáchaný proti bosenskomuslimské populaci ve Srebrenici v červenci roku 1995,“ píše se v rezoluci. Ruku pro ni zvedlo 127 poslanců z celkového počtu 250. V sále bylo ale přítomno jen 149 zákonodárců. Hlasování, ke kterému došlo až v půl jedné v noci, předcházela třináctihodinová bouřlivá debata, živě vysílaná v srbské televizi. Z tábora nacionalistů se podle srbského deníku Blic několikrát například ozvalo, že Ratko Mladič je srbský hrdina, a nikoli válečný zločinec, a rezoluce je „ostudná a nespravedlivá“. „Proč chcete poznamenat příští generace něčím, co už se nikdy nedá smazat?“ citovala BBC slova opozičního poslance Velimira Iliče. „Tento zločin nebyl o nic větší než na jiných místech,“ dodal s poukazem na zločiny spáchané Chorvaty na Srbech.
Poslanec a předseda Liberálně demokratické strany Čedomir Jovanovič se zase pozastavoval nad tím, proč se vůbec o takovém dokumentu hlasuje. „Není důvod se tím zabývat, nikdo na světě neobvinil srbský národ z genocidy a nikdo neřekl, že je Srbsko za genocidu odpovědné,“ uvedl Jovanovič.
I když Jovanovič mluvil v této souvislosti o genocidě, toto slovo není nikde v rezoluci zmíněno. „Kdyby bylo, tak by poslanci takový text nikdy neodsouhlasili,“ poznamenal k tomu srbský právník Vojin Dimitrijevič. Právě to ale kritizují muslimové žijící v Srbsku i Bosňáci (bosenští Muslimové). „Dokud budu naživu, budu předávat dalším generacím, že to byla genocida,“ citoval britský list The Independent Sabru Mujičovou, která při masakru přišla o svého muže.
Rezoluce se ale nezabývá jen Srebrenicí. Je v ní také uvedeno, že srbský parlament očekává, že podobný dokument přijmou i zákonodárci z ostatních balkánských zemí v souvislosti se srbskými oběťmi během válek. Masakr ve východobosenské Srebrenici je označován za nejhorší válečný zločin v Evropě od konce druhé světové války. Nizozemské jednotky tehdy nedokázaly oblast ubránit před bosenskosrbskými jednotkami. Ty pak pod vedením Ratka Mladiče zavraždily 8000 muslimských mužů.
***
Hledaný muž
Za hlavního iniciátora masakru je považován bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič. Ten stále nebyl dopaden a zřejmě se skrývá v Srbsku.
Při masakru v bosenské Srebrenici v roce 1995 bosenskosrbské jednotky zavraždily osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Těla mnohých obětí dosud nebyla nalezena ani identifikována. Bosenskomuslimské ženy stále čekají na nové exhumace z masových hrobů a doufají, že zde najdou ostatky svých blízkých, aby je pohřbily.
