PRAHA Tři největší televize se v posledním roce vrhly na internet. Jejich pořady už na webu pravidelně sledují statisíce lidí, nejvíc je přitom zajímají seriály a show, které patří k nejsledovanějším i na obrazovce. Komerční lídr trhu, Nova, která od října dává na web veškerou svou televizní tvorbu zdarma, plánuje na internet přenést i klasický televizní model reklamy – vysílat spoty nejen před videem, ale také vprostřed pořadů. „Chceme nejdřív naučit diváky či uživatele chodit na náš archiv. Až se ho naučí navštěvovat průběžně, nasadíme to,“ předestírá generální ředitel Novy Petr Dvořák.
Zadavatelé reklamy jsou však zatím zdrženliví. „Spontánní poptávka je minimální, málokterý klient aktivně a rozumně hledá alternativy k televizní reklamě, zadavatele musíme nové uplatnění videoformátů teprve naučit využívat,“ shrnuje zkušenosti z trhu Tomáš Řehák, ředitel internetové divize mediální agentury OMD, která prodej reklamního času zprostředkovává. Investice do budoucna „Šli jsme do videoobsahu, abychom v budoucnu vydělali,“ uvedl minulé úterý na setkání Sdružení pro internetovou reklamu Jiří Otevřel z mediální skupiny MAFRA (vydává i LN). Ta v srpnu spustila nepřetržité vysílání iDNES.tv jako alternativního plnoformátového programu, který chce v budoucnu dosáhnout podobné sledovanosti, jako dnes má třeba ČT2. Výdělky z reklamy zatím podle Otevřela pokrývají náklady.
Klasické televize mají sice na rozdíl od nových internetových „televizí“ výhodu, že disponují už vyrobenými pořady a ty mohou zpeněžit dvakrát – díky inzerci na obrazovce a pak na webu –, ani ony ale zatím na internetu nevydělávají. Petr Dvořák minulý týden na setkání Tuesday Business Network odhadl, že investice vložené do vlastních internetových aktivit by se měly Nově začít vracet „někdy v roce 2010“.
Nova začátkem roku uzavřela dohodu, že bude svým klientům prodávat reklamu, která se bude zobrazovat v herních sekcích portálů Seznam a Atlas. Teoreticky tak bylo možné „odvysílat“ na webu až dvacet milionů spotů za měsíc. „Měli jsme větší očekávání, než se podařilo naplnit,“ přiznává dnes ředitel Novy. „Videoreklama v té době, kdy jsme ji začínali prodávat, ještě nebyla v hlavách klientů příliš využívaná.“ Čeká, že příští rok už „videoreklama pojede“.
Tomáš Řehák z OMD mírní nadšení: „Jestli jsme letos počítali klienty se zájmem o videoreklamu na jednotky, napřesrok to budou malé desítky. Do budoucna jsou však TV rozpočty pro internet nejzásadnějším zdrojem růstu.“ Rozšiřování videoreklamy zatím brání i kapacita internetu. Aby oslovila tolik lidí, kolik dnes měsíčně umí zasáhnout Prima, slabší ze dvou největších komerčních televizí, musel by se spot objevit prakticky na každé stránce všech tuzemských serverů, které si nechají měřit svou návštěvnost. Ne všichni uživatelé mají navíc dostatečně kvalitní připojení, aby jim dovolovalo videospoty plynule přehrávat.
Připraveni nejsou ani výrobci spotů. Zpravidla nedisponují autorskými právy (třeba účinkujících), která by jim umožňovala vysílat TV spoty i na webu. Z televize jsou navíc zvyklí vyrábět půlminutové spoty, jejichž délka uživatele při přehrávání krátkých klipů odrazuje. „Klienti do budoucna začnou chápat videoreklamu i tím, že současně při výrobě televizního spotu rovnou udělají kratší verzi, deset patnáct vteřin, pro internet,“ doufá ředitel Novy.
***
Reklama na webu
V odhadech celkových reklamních výdajů, které OMD každoročně publikuje, připisuje letos z celkových 28,7 miliard korun internetu 3,4 miliardy korun. To z internetu činí po televizi a tisku třetí nejžádanější reklamní médium. A také nejrychleji rostoucí: už loni předstihl rozhlas. Příští rok si má z celkových 29,6 miliard ukrojit už 4,1 miliardy, přičemž nejvíc stále půjde na reklamní plochy (bannery). Nejrychleji má růst zájem o textové inzeráty zobrazované s výsledky hledání.
