Přenosy klasických látek do moderního prostředí a jejich uzpůsobování senzitivitě soudobého publika dopadají všelijak – někdy, kupodivu, také dobře.
Příkladem může být třídílná britská série Sherlock (ČT1, 21:20), již loni kdekdo označoval za televizní událost roku. Dvojice Sherlock Holmes a doktor Watson se pohybuje v prostředí současného Londýna, jako kdyby tam skutečně patřila. Autorům se podařilo doplnit do jejich příběhů moderní atributy tak, aby to nervalo oči a uši; udrželi jednotlivé tak, aby působili současně – a přitom pořád holmesovsky (viz třeba způsob ilustrování detektivových dedukcí).
Vyšlo jim také obsazení: Holmes v podání Benedicta Cumberbatche je trochu víc nesnesitelný, než jsme z knížek zvyklí, a trochu víc trpí neschopností navazovat kontakty.
Watson, jehož hraje velká britská hvězda Martin Freeman (mimo jiné představitel hlavní role v chystaném Hobitovi), není žádný přehnaně velký trouba ani mile nekňubný mladík, na něž se Freeman dosud specializoval, ale docela ostrý chlapík se smyslem pro slušnost a čest. Jen víc takových vojenských doktorů! Jen víc takových televizních sérií!
