Kvalitu japonštiny českých pěvců, kteří se odvážili Večerního jeřába nastudovat, zřejmě prověří plánované hostování přímo v Japonsku. Opavské nastudování bylo také součástí oslav 50. výročí obnovení diplomatických styků mezi Japonskem a Českou republikou, které provázely i kulturní pořady z dalších uměleckých oblastí.
Júzuru měl premiéru v roce 1952 v Ósace a byl pak v překladech uveden v řadě zemí v Evropě, ve Spojených státech, Rusku či Mexiku. Opera vznikla na nezměněný text lyrické jednoaktovky Džundži Kinošity Večerní jeřáb, která byla přeložena do mnoha jazyků (včetně češtiny) a je považována za klasické dílo moderní japonské dramatiky. Pohádka vypráví o postřeleném jeřábu, který se za svou záchranu odvděčí prostému rolníkovi tím, že se stane jeho krásnou a obětavou ženou a zajistí živobytí, když v noci utká z vlastních vytrhaných per vzácnou látku. Rolník ale podlehne hamižným našeptavačům a touze po nádheře císařského města. Donutí svoji ženu tkát další látku, a tím zničí čistotu jejich vztahu i život líbezné Cú.
Dění soustředěné na vztahy a city postav
Kompozičně je opera Ikuma Dana spřízněna s Puccinim, ovšem v jemnější podobě s obohacením o typickou japonskou pentatoniku a parafráze i citace dětských říkanek, hudební přehlednosti díla napomáhají příznačné motivy. Provedení v japonštině, která má zcela odlišnou větnou stavbu, mělo přispět k vytvoření japonské atmosféry. Překlad libreta v programu a titulky v češtině přitom poskytly českému divákovi spolehlivou orientaci.
Provedení se mohlo opřít o výkony osvědčených protagonistů opavského operního souboru, kteří s velkou pěveckou kultivovaností při užití čitelných gest v realistickém vedení postav vyjádřili srozumitelně poselství díla. Cú v podání sopranistky Kataríny Jordy Kramolišové byla milující obětavou plachou ženou, zraňovanou požadavky svého muže. U něj tenorista Michal Vojta postihl vývoj od prostého venkovana po plebejce posedlého bohatstvím. Jasně negativně pak vymezili své postavy zlých našeptavačů Zdeněk Kapl a Peter Soós, jistě i díky vedení japonského režiséra Tokia Kennetha Ohsky. Díky jednoduché scéně Alexandra Babraje s typickým japonským domem se veškeré dění koncentrovalo na vztahy a pocity postav. Mimořádné pochopení pro japonskou svébytnost opery projevil dirigent Jan Snítil. Uznání zaslouží i dětský sbor Ilji Hurníka v Opavě.
Opavská opera, náš nejmenší operní soubor, je z hlediska své pozice mezi vícesouborovými divadly Popelkou - stejně jako ona však na plese umí vzbudit pozornost. Podařilo se jí to i nastudováním Večerního jeřába nejen dramaturgickou odvahou, ale i kvalitním provedením - už proto se výlet do Opavy vyplatí.
***
HODNOCENÍ LN ****
Ikuma Dan: Júzuru (Večerní jeřáb)
Dirigent: Jan Snítil
Režie: Tokio Kenneth Ohska,
Scéna: Alexander Babraj
Kostýmy: Tokio Kenneth Ohska a Alexander Babraj
Slezské divadlo Opava, česká premiéra v japonském originále
