* LN Co to znamená být hlavním inženýrem projektu opravy Karlova mostu?
Znamená to řídit vypracování projektu, vést potřebná jednání, koordinovat jednotlivé profese, které se na vypracování dokumentace podílí - projektanty vody, kanalizace, plynu, elektrorozvodů.
* LN Co ke své práci potřebujete? Prohlédnout si most a zjistit, jak špatně na tom je?
Diagnostika neboli průzkum jednotlivých partií mostu a jeho konstrukčních částí je nezbytným podkladem pro vypracování projektu. Podstatnou částí se této činnosti účastnili pracovníci Přírodovědecké fakulty UK, kteří provedli diagnostiku kamenů kamenného parapetu a pláště mostu. Dále bylo nutno prověřit stav sochařské výzdoby, která musí zůstat na místě, a nesmí dojít k jejímu poškození.
* LN Jak na tom most skutečně je? Slyšel jsem, že je na spadnutí.
Na spadnutí není. Ale když se zajdete podívat na Kampu na oblouk přes Čertovku, tak tam je čerstvě instalována lehká dřevěná konstrukce a ta má účel zabránit opadávání drobných úlomků klenby. Jezdí tam totiž lodičky, takže kdyby odpadl nějaký větší kus, mohlo by dojít k úrazu. Eroze kamenů je v tomto úseku patrná na první pohled. Provedli jsme průzkumnou sondu do historických útrob mostu a naštěstí jsme zjistili, že tam je pevné a zdravé opukové zdivo. Jádro je tedy v pořádku, ale v dalších fázích oprav bude nutno vyměnit značnou část kamenů pláště mostu.
* LN Dnes se mosty dělají pohyblivé, aby se materiál mohl rozpínat. Jak se s tím stavitel vypořádal?
Most je vybudován vcelku bez dilatací. Pilíře tvoří pevnou hmotu bez pohybů. Jinak je to s klenbami. Ty vlivem teplotních rozdílů vykazují značné pohyby, které jsou možné pouze ve vertikálním směru. Tyto pohyby způsobují trhlinky v zábradlí. Naším úkolem je navrhnout řešení detailů kamenného zábradlí tak, aby vlivy teplotních změn byly co nejmenší. Dalším důležitým problémem je nalezení správných materiálů. Hledá se například nejvhodnější složení malty, aby co nejméně škodila kamenům a měla zároveň potřebnou pevnost a pružnost. Poslední oprava v 70. letech minulého století některé tyto potřeby mostu nerespektovala, což bylo také příčinou poruch.
* LN Jste novověký stavitel. Poučil vás nějak Karlův most a způsob, jakým ho stavěli?
S kamennými stavbami jsem se ve škole ani v projektové praxi zrovna často nesetkával. Je velice zajímavé a poučné, co lidé tenkrát uměli a jak pracovali, a nutí vás to se nad tím zamyslet. Zjistíte, jaké materiály použít a jak s nimi pracovat, a naučíte se respektovat původní řemeslné postupy. Moderní materiály a technologie musíte používat opravdu pouze v odůvodněných případech a v nezbytném rozsahu. Také musíte pochopit, jak se kamenný most chová. Karlův most, kromě pilířů, vůbec není masivní stavba. Je to lehká klenbová konstrukce. Teplotně pracuje jak v podélném, tak v příčném směru a vy musíte tyto teplotní pohyby respektovat a konstrukční řešení detailů těmto podmínkám přizpůsobit.
* LN Četl jsem, že legenda o vajíčkách v maltě byla pravdivá...
Nedávno provedený průzkum vzorku malty z mostu vykázal přítomnost proteinů, z čehož lze odvodit použití vajec při výstavbě. Otázkou zůstává rozsah použití.
* LN Měla ta vejce nějaký smysl?
Třeba jako pastifikátor, komponent, který vám prodlouží zpracovatelnost malty. Vajíčko se používalo při různých řemeslných technikách, např. při malování fresek.
* LN Současná oprava má plno kritiků. Problém prý je s pískovcem. Nepoužíváte správný typ kamene a zbytečně moc jich vyměňujete za nové.
Zadání bylo najít co nejvhodnější pískovec v českých lokalitách, z lomu, který je otevřený. Úkol dostala přírodovědecká fakulta, odebrali vzorky z různých lokalit a vybrali ten nejvhodnější. Samozřejmě, protože je to nový kámen, čerstvě opracovaný, tak se barevně odlišuje od stávajících bloků, které jsou po léta vystaveny klimatickým vlivům. To spraví čas.
* LNA proč těch kamenů měníte tolik?
Aby izolace správně fungovala, musí být uchycena na zdravý neporušený kámen těsně pod pochozí vrstvou, tj. pod dlažbou mostu. Protože v těchto partiích je kámen z velké části zvlášť poškozen, je nutno ho vyměnit, což znamená rozebrání všech vrstev nad ním. V 70. letech při opravě zábradlí použili cementovou maltu a to se ukázalo jako nevhodné. Cementová malta je velice tvrdá a nepružná. A navíc kameny nejsme schopni oddělit, a kvůli tomu dochází k jejich poškození. Kromě toho jsme zjistili partie zábradlí (jehož šířka je 40 cm), které jsou tvořeny jenom obkladovými deskami s nevhodnou výplní. Zde opět musíme použít nový kámen.
