* LN Jaká hlavní změna se podle vás bude muset v důchodovém systému uskutečnit?
VB: V první řadě se bude muset důchodový věk zvyšovat permanentně. Neřeknu vám číslo, na kterém bude horní hranice, ale dokud se bude v populaci zvyšovat průměrná doba dožití, musí se postupně zvyšovat i věk pro odchod do důchodu. JR: Prvním krokem musí být kromě jiného zvyšování důchodového věku.
* LN Jaké další změny by nás měly čekat?
VB: Vzhledem k tomu, že se důchody budou čím dál více nivelizovat, měl by existovat také opak, tedy možnost diferenciace. Jedinou možností, jak diferenciace neboli zásluhovosti dosáhnout, je takzvaný opt out. To znamená, že by lidé mohli platit třeba o čtyři procenta na pojistném méně a tyto peníze si šetřit na důchod. JR: Problém je, že kdyby opt out využila velká skupina lidí, peníze by chyběly pro ten zbytek.
* LN Myslíte, že by opt out využili i lidé s nízkými příjmy?
JR: V mnohem menší míře. Zvláště kdyby tam byla podmínka dalšího vlastního příspěvku, například ve výši 2%z čistého příjmu. Taková podmínka by byla namístě, protože by se jednalo o vážné rozhodnutí, které by už nešlo vzít zpět. V opačném případě by státní systém nebyl schopen spočítat, jaké závazky vůči lidem má.
* LN Mohl by si člověk vybrat, jak úspory z opt outu investuje?
VB: Pravděpodobně ano. Vznikla by další složka finančního trhu, která by mohla obhospodařovat takové zdroje. Samozřejmě by byla omezena bezpečnost investic.
* LN Dříve nebo později dojde patrně k tomu, že penzijní fondy budou nabízet několik variant spoření. Myslíte si, že by větší rizikovost, a tím pádem i možné vyšší úročení přilákalo více klientů?
JR: Ano, myslím, že by to mohlo přilákat zejména mladé lidi. VB: Myslím, že ne. Češi jsou coby investoři dost konzervativní.
