Nad podobnými návrhy na změnu užívání budov na hraničních přechodech si právě nyní lámou hlavu radní v desítkách českých obcí.
Důvod je jednoduchý. Poté, co Česko loni v prosinci vstoupilo do schengenského prostoru bez hraničních kontrol, nabídl stát postupně budovy celnic a policejních služeben nejprve státním organizacím, poté krajům a nakonec příslušným obecním úřadům.
A protože státní organizace ani kraje většinou o stavby na hraničních přechodech neprojevily zájem, zůstává budoucí využití celnic zpravidla na rozhodnutí obcí.
„O budovy na přechodu jsme se přihlásili především proto, abychom měli kontrolu nad tím, co s nimi bude. Nechceme, aby na hranicích nakonec stál nějaký dům s červenou lucerničkou nebo tržnice,“ řekl LN tajemník Městského úřadu v Nové Bystřici na Jindřichohradecku Rudolf Hubinger.
Město podle něj zvažuje hned několik návrhů na budoucí využití celnice. Jedním z nich je nabídka soukromé firmy, která by chtěla na hranicích provozovat malý penzion pro cykloturisty, prodejnu suvenýrů a zábavní park s dětskými vláčky. „Budovy na hranicích nemůžeme deset let prodat, můžeme je ale pronajmout,“ uvedl Hubinger.
Město podle něj počítá i s vlastními náklady na přestavbu, mimo jiné s odstraněním odbavovacích stanovišť uprostřed vozovky či zastřešením celého přechodu.
Pokračování na straně 4
Opuštěné české celnice...
Dokončení ze strany 1
Podobně uvažuje o novém využití budov na přechodech i dalších sedm jihočeských obcí a stejný problém řeší i desítky dalších radnic v celé republice. „Nabídku na převzetí celnic či policejních služeben na hranicích nevyužil v jižních Čechách pouze Vyšší Brod,“ řekl ředitel Jihočeského krajského úřadu Luboš Průša. Stožec na Šumavě například podle něj plánuje vybudovat v bývalé služebně pohraničníků turistické informační středisko.
Budovy celnic a policejních služeben, které stojí na celkem 64 hraničních přechodech, přitom nejprve stát ze zákona nabídl státním organizacím. Ohlas byl však minimální. „O budovy na přechodu v Hatích například projevilo zájem brněnské Technické muzeum, další služebnu získala správa Národního parku Šumava,“ řekla mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Jana Rennerová.
Další nabídka proto směřovala na kraje, které ale většinou postoupily právo na využití staveb na přechodech na příslušné obce. Ministerstvo vnitra si ponechalo pouze šest přechodů, a to pro případ, že by se hraniční kontroly dočasně na hranice vrátily. (Podobně například Rakousko obnovilo částečnou kontrolu hranic při nedávném mistrovství Evropy ve fotbale.) V Česku tak zůstávají takzvaně v záloze pro policisty budovy na bývalých hraničních přechodech Chotěbuz, Krnov, Petrovice, Varnsdorf, České Velenice a Dolní Dvořiště.
„V podmínkách převodu budov na obce však zůstává povinnost dočasně umožnit výkon hraniční kontroly i v budovách, které už policii nepatří,“ tvrdí Průša.
