Maďarská „revoluce“, kterou oznámil premiér Viktor Orbán, pokračuje. Po omezení pravomocí Ústavního soudu míří Orbán na nezávislá média a připravuje novou, fakticky nezměnitelnou ústavu.
BUDAPEŠŤ/PRAHA Experiment, kdy v jarních parlamentních volbách získala strana Fidesz premiéra Viktora Orbána ziskem dvou třetin míst v parlamentu neomezenou moc, začíná nabírat na obrátkách. Poprvé od roku 1990, kdy se po svržení komunistických režimů vydaly všechny státy střední Evropy cestou liberálních demokracií, nedochází k rozšiřování občanských svobod a demokratických principů, ale k jejich omezování.
Vládnoucí strana, vědoma si toho, že si může se zemí dělat, co chce, to skutečně dělá. Po obsazení všech pozic ve státě, podřízení veřejnoprávní televize a rozhlasu stranické kontrole, znárodnění soukromých penzijních fondů, omezení svobody tisku, teď Fidesz začal horkou fázi přípravy ústavy.
Protestovat proti politice „parního válce“ nezačíná jen opozice, ale i bývalí spojenci Fideszu jako bývalý prezident a předtím předseda Ústavního soudu László Sólyom. „V Maďarsku začíná spor mezi konsenzuální a většinovou demokracií,“ prohlásil Sólyom, který byl před více než pěti lety zvolen prezidentem hlavně hlasy Fideszu. „Ústava je závazná i pro většinovou demokracii,“ varuje Sólyom před snahou Fideszu vytvořit zcela novou ústavu - podle všeho výrazně nacionalističtější a konzervativnější než dosavadní maďarské zákony. Pro maďarské sousedy je z toho, co už z příprav uniklo tento týden na veřejnost, znepokojivé například to, že se Maďarsko vrací ke znaku a vlajce královských Uher, které obsahovaly i území sousedních států. Ústava také v převážně sekulárním Maďarsku zavádí křesťanské postoje k manželství či interrupcím, když se hlásí k ochraně lidského života od jeho počátku, tedy od početí. V návrhu je ale také formulace, že ústavní práva mohou být omezena „v zájmu ochrany morálky“. Do ústavy se zavádí také mimořádná pojistka proti její změně, kdy by pro změnu musel hlasovat ústavní většinou parlament ve dvou po sobě jdoucích volebních obdobích. Podle agentury DPA návrh obsahuje i možnost vytvořit druhou, nevolenou komoru parlamentu, kam by členové byli nominováni na základě „stavovského principu“. Tento model je známý například z meziválečné fašistické Itálie, v určité míře však funguje například i v dnešním Slovinsku.
Tvrdé sankce pro média Zatímco ústava je teprve ve stadiu zrodu, mediální zákon už parlament před několika dny začal projednávat. Zákon nařizuje i komerčním médiím „vyvážené zpravodajství“, zavádí právo na odpověď pro všechny osoby a instituce, o nichž sdělovací prostředky informují. Omezuje také vliv americké kultury v Maďarsku, když zavazuje televize polovinu času vysílat „evropskou tvorbu“ a rádia nejméně čtvrtinu času musí věnovat maďarské produkci.
Velice tvrdé tresty, například i jen za „nevyvážené zpravodajství“ hrozí jak elektronickým (dvacet milionů korun), tak tištěným médiím (přes dva miliony korun). Hodnocení závisí na mediální radě, která je přitom obsazena výlučně lidmi z vládního Fideszu - předsedu rady nominuje osobně premiér Orbán na období devíti let. Už dnes přitom vláda deformuje mediální prostředí, když Fidesz vlastní a finančně podporuje stranický mediální koncern, v němž jsou jak tiskoviny, tak rádia a televizní stanice.
„Ten zákon dává vládě absolutní moc nad médii,“ uvádí Endre Bojtar, šéfredaktor nejvlivnějšího maďarského časopisu Magyar Narancs. Spolu s ním vyšel tento týden i časopis Élet és Tudomány na protest proti novému mediálnímu zákonu s bílou první stranou. Proti zákonu protestovala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podle níž „zákon může podřídit média politickým zájmům“.
***
„Nový tiskový zákon dává vládě Viktora Orbána absolutní moc nad médii“
