Pro české politiky by něco takového bylo splněným snem. Vládnout a vůbec nikoho k tomu nepotřebovat. Dokonce i prezidenta si vybrat podle svého gusta, změnit ústavu, zvolit si jakýkoli volební systém, přijímat zákony a reformy jak na běžícím páse. Po dvaceti letech demokracie, z nichž Maďarsko většinu prožilo v systému dvou tvrdě soupeřících stran, teď Maďaři zkouší „systém jedné strany“. Viktor Orbán a jeho Fidesz totiž získal v druhém kole voleb dvoutřetinovou ústavní většinu a jediné, co ho bude v jeho vládnutí nad Maďarskem brzdit, zůstává členství v EU a částečně v NATO.
Nejzvláštnější na dnešní maďarské situaci je, že nikdo nemá pochyby o tom, že Orbán bude mít v rukou téměř absolutní moc. Panuje však mnoho pochyb, zda tento muž ví, co si s touto mocí počít. Zda ví, jak Maďarsko změnit, aby opět bylo úspěšnou evropskou zemí. Pokud se Orbánovi, dostal od voličů tak velkou důvěru, jeho samovláda nezdaří, čeká Maďary o to větší zklamání. Pak už se té jejich proslavené trudnomyslnosti nebude člověk moci divit.
