Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

Orel vypustil tři orlice

Česko

Dravce ohlídá vysílačka, mají ji i nově vypuštěné orlice Filoména, Gabča a Hanka

HODSLAVICE Nad vrcholky Beskyd krouží další tři mladí orli skalní. Ekologové doufají, že se v Čechách a na Moravě po sto letech opět tito vzácní ptáci usídlí.

Česká republika je prakticky jedinou evropskou zemí, kde orli skalní vůbec nehnízdí. Ptáci, které včera symbolicky vypustil ornitolog Petr Orel, jsou součástí programu Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd.

Program začal už loni vypuštěním prvních čtyř mladých orlů. Celou tu dobu ochránci přírody první čtveřici ptáků pomocí vysílaček sledují. Podle pozorovatelů nyní orlice jménem Anča létá v oblasti Hostýnských vrchů, Babka je na Jablunkovsku, Cecilka v oblasti Bílé a orel David se často pohybuje nad Vsetínem.

K loni vypuštěným čtyřem ptákům včera přibyly tři orlí samice se jmény Filoména, Gabča a Hanka. Jména ptáci dostávají podle pořadí písmen v abecedě. Chybí pouze písmeno E, protože orel Emil, kterého ornitologové stejně jako ostatní mláďata přivezli ze Slovenska, uhynul. „Zatímco loni to šlo s mladými orly vše jako po másle, letos jsme měli hodně problémů,“ přiznává ředitel projektu ornitolog Petr Orel.

Uhynulého Emila nahradil nově ze Slovenska dovezený Evžen, ptáče, které při vichřici vypadlo z hnízda. Nyní se čeká, až v bartošovické stanici zesílí a také až se opeří.

Ornitologové ze Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích na Novojičínsku, kde je centrum projektu, svádějí boj o přežití orlů. Ti totiž prakticky neopouštějí místa svého narození, a tak je jejich přesidlování náročné. Z hnízd slovenských orlů proto tamní přírodovědci vybírají jen několikadenní ptáčata, která odvážejí do záchranné stanice v Bartošovicích. Tam je krmí orlice jménem Dina. Tato orlice v roli adoptivní matky kvůli postřelení nemůže létat a v záchranné stanici žije už třicet let. Svojí péčí prý už zachránila stovky nejrůznějších ptáčat.

Iluzi rodného hnízda později ornitologové vytvářeli včera vypuštěným slovenským orlicím ve speciální voliéře na beskydské stráni poblíž Hodslavic na Novojičínsku. Včera dopoledne po jedenácté hodině se voliéra poprvé otevřela a nastalo dlouhé čekání. Samicím se ven z klece vůbec nechtělo. Až zhruba v jednu hodinu odpoledne jako první vyrazila na svobodu Gabča. Zbylé dvě orlice ještě dalších několik hodin na první svobodný let čekaly.

Ornitologové nyní budou mladé ptáky chodit přikrmovat. Podle jejich odhadů se mláďata budou asi tři měsíce pohybovat v okolí voliéry a teprve potom se vydají do světa. Jejich cestování budou opět jako neviditelní detektivové sledovat vysílačky připevněné na jejich tělech.

Program návratu orla skalního má skončit v roce 2010. To by mělo v Beskydech létat zhruba dvacet zástupců tohoto živočišného druhu, dost na to, aby byli ve vzájemném kontaktu. Autoři projektu doufají, že první orlí mláďata by se na českém území mohla vylíhnout v letech 2010 nebo 2011. Mají pro to podklady od kolegů z Irska, kde podobný projekt funguje šest let. Ekologové do Irska převážejí mladé orly ze Skotska a letos se tam poprvé narodilo orlům mládě.

Specifikou k nám dovážených orlů ze Slovenska je to, že jde vždy o mladší sourozence. Populace orlů skalních v Karpatech má totiž nelítostný zvyk, podle něhož starší a větší sourozenec ze dvou narozených mláďat zabije toho mladšího. Ornitologové takovéto zabíjení nazývají Kainovým komplexem. Právě mladší mláďata jsou slovenskými experty včas z hnízd vybrána a transportována do moravských Bartošovic. Nebýt programu na návrat orlů do Beskyd, patrně by už dnes tito orli nežili.

Stěhování slovenských orlů k nám je v Česku zatím ojedinělý projekt. Podobně se však již uvažuje o stěhování tetřevů z Polska, a to rovněž do Beskyd. V horách na pomezí České republiky a Slovenska je tetřev prakticky vyhuben, žije v nich jen několik jednotlivých ptáků. Experti mají za to, že tetřeva by šlo přivézt z chovných stanic v nedalekém Polsku. „Lesní správa Jablunkov už pro tetřevy vytváří prostředí. Tedy vybírá místa, kde by tetřevi mohli nalézt pro ně tolik potřebný klid,“ říká František Jaskula ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Autor: