Lidové noviny daly prostor senátorovi za ODS Jiřímu Oberfalzerovi, podle jehož pohledu je Rada ČT orgánem ředitele Janečka (23. 2.). To, že ke svému tvrzení pan zákonodárce používá nepřesné údaje i polopravdy, je pro mě překvapením. Očekával bych, že velmi dobře zná zákon o ČT, rozumí mu a nepotřebuje ke své sebeprezentaci postupovat tímto způsobem. Že ke všemu potřeboval urazit účelově kromě členů Rady ČT i další lidi, je pro mě smutným zjištěním.
Pan senátor musí přece vědět, jaká doba je mezi ukončením mandátu třetiny Rady ČT (tedy pěti členů) a mandátu generálního ředitele ČT, a nemusí vkládat do úst Rady ČT nesmysl o třech měsících. Mezi 28. květnem a 16. červencem to opravdu při nejlepší vůli nejsou tři měsíce. To, že Rada ČT uvažuje jako o jedné z možností vypsat výběrové řízení a případně zvolit generálního ředitele před datem 28. května, není motivováno ničím jiným než zkušenostmi. Pro zvolení ředitele je třeba nejméně deseti hlasů členů Rady ČT, po 28. květnu bude členů rady právě maximálně deset. Kdy bude sněmovnou dovolena Rada ČT, není ničím garantováno, v minulosti byl interval mezi skončením mandátu a zvolením nových členů Rady ČT od 5 týdnů do 10 měsíců. Je tedy pravděpodobné, že by 16. července skončil mandát generálnímu řediteli a nebyl by zvolen nový, možná by se to stihlo v zákonné lhůtě do tří měsíců, ale to těžko může zajistit případná neúplná Rada ČT, i když na rozdíl od sněmovny nemá parlamentní prázdniny.
Fakta přizpůsobená účelu Proč však pan senátor uráží také ředitele techniky ing. Rudolfa Popa, jednoho z nejzkušenějších „televizáků“, tvrzením, že „z vyjádření Rady ČT nepřímo vyplývá, že by nejspíš nezvládl úlohu dočasného řízení celé televize. Položme si otázku, kdo takto málo schopného manažera do této klíčové funkce jmenoval a kdo mu to jmenování posvětil?“ Z vyjádření Rady ČT nikdy nic takového, ani přímo, ani nepřímo, nevyplynulo. Ostatně negativní kádrový posudek vystavil pan senátor také řediteli Karmazínovi a řediteli TS Brno Burianovi. Další z uvedených příkladů, kterými by rád pan senátor podpořil svoje tvrzení, že „Rada ČT je orgán ředitele Janečka“, je návrat k období kauzy „Lambert“. Pan senátor tvrdí, že Janeček věděl o někdejším členství finančního ředitele v Lidových milicích a zanedbal povinnost vyžádat si od Lamberta čestné prohlášení. Rada ČT prý za tento „vědomý podvod generálního ředitele neodvolala a dala mu důtku“. Kdyby pan senátor dobře četl zákon, dočetl by se v něm, že Rada ČT může odvolat generálního ředitele podle zákona č. 483/1991 Sb, §9, odst. 7b) „poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem ČT, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn“. Rada ČT tedy podle zákona ani nemohla ředitele odvolat, mohla ho pouze písemně upozornit, a to také udělala.
A tak by se dalo procházet článkem pana senátora dále… Asi to ale nemá smysl, protože jsem upřímně přesvědčen, že pan senátor Oberfalzer zákony zná velmi dobře, jenom se mu hodilo pro tento článek některá fakta trochu přizpůsobit účelu, některé zákony týkající se pravomocí Rady ČT malinko poohýbat, aby na členech Rady ČT ulpělo něco prachu, a pár lidí z Rady ČT i managementu ČT pourážet. Cui bono?
O autorovi| Jiří Baumruk, předseda Rady České televize
