Dvaadvacetiletý Vietnamec Chien Danh Bui byl chycen při krádeži v nákupní galerii Vaňkovka v Brně. Policistům se při zatýkání bránil a jednoho z nich ohrožoval nožem. Byl na pervitinu. Minulou středu při líčení brněnského krajského soudu nabídl k rozprodeji své tělesné orgány, aby tak mohl vyrovnat dluhy, jež způsobil své rodině odcestováním do Česka za výdělkem. „Dejte mi prosím ještě šanci. Hlavně abych se nemusel vracet zpět do Vietnamu. Příjezd sem stál moji rodinu i mne hodně peněz, zadlužili jsme se. Pokud se budu muset vrátit, bude to tragédie pro mnoho lidí,“ apeloval marně před vynesením rozsudku. Dostal dvacet měsíců vězení natvrdo a vyhoštění. Vyjet do Česka za prací znamená pro většinu chudých vietnamských venkovanů zadlužení v průměru dvanáct tisíc amerických dolarů. To je mnohaletý příjem celé rodiny. Asi tři tisíce zaplatí za vyřízení víz a potřebné dokumenty (pas, pojištění), zbytek je čistý zisk zprostředkovatelské agentury. Ta pomůže vyřídit živnostenský list a první práci novopečeného podnikatele. Ten je pak zaměstnán v tradičních byznysech vietnamské komunity, tedy na prodejních stáncích a v bufetech, nebo „zprostředkován“ do nějaké české montovny. Někdy jde taky rovnou jako „zahradník“ do pěstíren marihuany, výrobny nelegálních cigaret nebo pančovaného alkoholu (takováto umístěnka je však spíše vyhrazena nelegálům - jejichž přeprava do Česka je méně nákladná - zhruba jen 4600 dolarů). Nakonec může nešťastník skončit jako Bo doi, tedy nájemní násilník pro vietnamské obchodníky k ochraně zboží a tržnic, nebo jako zabiják pro mafiány.
Přejme úspěch a pevný žaludek Osudy příchozích z poslední vlny vietnamské imigrace mohou být skutečně až takto tristní. Mohou být ale i horší. V říjnu minulého roku byl v Brně podříznut v herně na ulici Cejl mladý vietnamský pár - jednadvacetiletý provozovatel herny a jeho o rok mladší přítelkyně. Prý kvůli dluhům. Motivy vraždy ani vrah nebyly nikdy odhaleny. Z mordu obviněný Mongol byl pro nedostatek důkazů letos v červnu soudem zproštěn obžaloby. Vyšetřování skončilo, zapomeňte. Co vede syny a dcery z rýžovišť delty Rudé řeky nebo nově i středního a jižního Vietnamu k cestě za nejistým výdělkem do země, o které nic nevědí? Proč na lidech, ochotných dřít od nevidím do nevidím, parazitují zprostředkovatelské mafie? Je vůbec to, že si etablovaná vrstva vietnamské emigrace přiváží do Česka vlastní nevolníky (na dvacet tisíc duší v posledních třech letech), nějak „celospolečensky“ přínosné?
Samozřejmě, že koupit si na tržnicích pytel krevet za pakatel a dát si výbornou vietnamskou polévku je skvělá věc. Někdy to ale chce nějaký digestiv k strávení toho, že jeden mladý ztracenec nabízí k prodeji své orgány, aby zaplatil dluhy zprostředkovatelům. Nastupující vláda si dala do programového prohlášení za cíl omezit činnost takových zotročujících agentur. Vzhledem k tomu, že ve výhradně hotovostní vietnamské ekonomice se hýbe kolem pěti miliard korun ročně, je vládě třeba popřát v takové snaze úspěchu... A pevného žaludku.
O autorovi| ROMAN KRIŠTOF, publicista
