Pokud si chce absolvent střední školy splnit v Česku svůj sen stát se lékařem, má k tomu v současnosti příležitost hned na osmi vysokých školách či jejich fakultách. Ať již vystuduje kteroukoliv z nich, získá titul doktora medicíny – tedy MUDr. – a stane se lékařem. Přesto existují mezi jednotlivými školami často i významné rozdíly.
Pro případné uchazeče bude zřejmě nejdůležitější rozdíl v tom, jak je obtížné dostat se na vybranou školu. Pokud bychom brali do úvahy pouze poslední dostupná data (tedy z přijímacího řízení pro akademický rok 2007/2008) o poměru přihlášených a přijatých, bylo by nejvýhodnější hlásit se na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Naopak nejobtížnější je podle stejných kritérií dostat se na 2. lékařskou fakultu UK. Zatímco na první z jmenovaných bylo v uvedeném roce přijato 30 procent ze všech uchazečů, na 2. LF UK se dostalo jen 13 procent přihlášených. Ostatní školy vykazují úspěšnost uchazečů mezi 21 a 29 procenty. Rozdíl je už v přijímacích zkouškách Vyvozovat z těchto čísel, že nejjednodušší cestou k lékařskému diplomu je podat si přihlášku na 1. lékařskou fakultu UK, by však bylo přinejmenším zavádějící. Obecně totiž platí pravidlo, že škola, která má „nejměkčí“ kritéria pro přijetí, má zpravidla největší odpad studentů v prvních ročnících.
Jinými slovy: pokud projdete náročným sítem přijímaček a dostanete se mezi oněch několik málo procent vyvolených, máte podstatně vyšší šanci, že vybranou vysokou školu už úspěšně dostudujete.
„Náš záměr je, aby ti, kteří úspěšně projdou přijímačkami, školu pokud možno i dokončili. Některé školy se snaží přijmout co největší počet uchazečů a teprve v průběhu prvního ročníku si z nich vlastně vyberou. U nás je to naopak,“ popsal strategii své školy před letošními přijímacími zkouškami proděkan 2. lékařské fakulty UK Martin Vízek.
V čem se tedy přijímací zkoušky na jednotlivé „lékařské školy“ liší? Náročnější z nich například vybírají z uchazečů, kteří úspěšně absolvovali písemné testy, i na základě ústních pohovorů, které mají prověřit motivaci budoucího studenta a jeho schopnosti prezentovat své názory. Obtížnost přijímaček může ztěžovat například také test ze všeobecných studijních předpokladů, který bude navíc v písemné části, a podobně.
Běžnou taktikou uchazečů o studium medicíny je podat si přihlášky na více škol. Není přitom výjimečné hlásit se na všech osm.
Uchazeči, kteří byli úspěšní na více školách, si potom mohou vybrat školu, která jim je svým pojetím výuky bližší, případně zohlednit vzdálenost od místa bydliště či reference absolventů.
Jistou nevýhodou tohoto rozšířeného postupu je skutečnost, že za každou podanou přihlášku je nutné zaplatit poplatek obvykle ve výši několika stovek korun. Výjimkou je pouze Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, kde se při podání přihlášky na příští akademický rok u oborů, jako je vojenské všeobecné lékařství, vojenské zubní lékařství nebo vojenská farmacie, poplatek nevyžaduje.
Zubaři už nedostávají titul MUDr.
Pokud se někdo z uchazečů rozhodne pro dráhu zubaře, musí si od akademického roku 2004/2005 zvolit nový pětiletý studijní obor zubní lékařství. Ten nahradil dosavadní šestiletý obor stomatologie, vyučovaný na lékařských fakultách, jehož absolventi získávali rovněž titul MUDr. Nově vystudovaní stomatologové jsou nositeli titulu MDDr. (medicinae dentium doctor).
Zubní lékařství se v současnosti v Praze studuje pouze na 1. lékařské fakultě UK. Dále je možné tento obor vystudovat ještě na lékařských fakultách UK v Hradci Králové a v Plzni, na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Úspěšnost uchazečů o zubařské obory je přitom prakticky na všech fakultách, které je vyučují, nižší než u oborů všeobecné lékařství.
Zájem o českou medicínu mají i zahraniční studenti Ačkoliv zatím o české vysoké školy není u studentů z vyspělých západních zemí příliš velký zájem, lékařské fakulty představují jistou výjimku. Důvodem jsou placené studijní programy v angličtině. Úspěšní absolventi získávají plnohodnotný titul MUDr. za podstatně menší peníze než v jiných evropských zemích. Populární je studium medicíny v Česku i mezi mladými Američany.
***
Kde lze v Česku studovat medicínu
1. lékařská fakulta
Univerzity Karlovy v Praze
přihlášení 2828
přijatí 854
úspěšnost 30 %
web: www.lf1.cuni.cz
adresa: Kateřinská 32,
Praha 2
PSČ 12108
2. lékařská fakulta
Univerzity Karlovy v Praze
přihlášení 1395
přijatí 185
úspěšnost 13 %
web: www.lf2.cuni.cz
adresa: V Úvalu 84,
Praha 5-Motol
PSČ 15006
3. lékařská fakulta
Univerzity Karlovy v Praze
přihlášení 1853
přijatí 396
úspěšnost 21%
web: www.lf3.cuni.cz
adresa: Ruská 87,
Praha 10
PSČ 10000
Lékařská fakulta v Plzni (UK)
přihlášení 1432
přijatí 420
úspěšnost 29 %
web: www.lfp.cuni.cz
adresa: Husova 3,
Plzeň
PSČ 30506
Lékařská fakulta
v Hradci Králové (UK)
přihlášení 1627
přijatí 364
úspěšnost 22%
web: www.lfhk.cuni.cz
adresa: Šimkova 870,
Hradec Králové
PSČ 50038
Fakulta vojenského
zdravotnictví Univerzity obrany
přihlášení 223
přijatí 55
úspěšnost 25%
web: www.pmfhk.cz
adresa: Třebešská 1575,
Hradec Králové
PSČ 50001
Lékařská fakulta
Univerzity Palackého v Olomouci
přihlášení 2803
přijatí 602
úspěšnost 21%
web: www.upol.cz/fakulty/lf/
adresa: tř. Svobody 8,
Olomouc
PSČ 77126
Lékařská fakulta
Masarykovy Univerzity v Brně
přihlášení 3353
přijatí 735
úspěšnost 22%
web: www.med.muni.cz
adresa: Komenského nám. 2,
Brno PSČ 66243
údaje jsou z přijímacích řízení pro akademický rok 2007/2008; u Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany pro rok 2008/2009
