Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Osmý pasažér

Česko

Když exmanželka Jamese Camerona dokončovala svůj poslední film Hurt Locker, asi dlouho přemýšlela nad názvem. Drsný snímek z prostředí amerických pyrotechniků v srdci Iráku potřeboval vícevrstevnatý titul. Hlavní hrdina si hazardně pohrává se svým životem a spoléhá na své umění, stejně jako na štěstí. A to přesto, že má doma manželku a dítě, kteří nechápou otcovu závislost na nebezpečí. Pokud se producenti rozhodli, že název Hurt Locker (česky doslova Skříňka bolesti) je nejvýstižnější a marketingově nejjistější základ pro úspěch snímku, vycházeli ze svých vlastních předpokladů. Český distributor ale jako obvykle sáhl po vlastním názvu, který podle něj bude fungovat lépe na české publikum. Proto se v českých kinech film jmenuje Smrt číhá všude.

Obsese se smrtí v názvu amerických thrillerů je ostatně v českých distribučních překladech tradice.

Téměř se zdá, že lze vypozorovat pravidlo: Dejme tam slovo smrt, a máme to doma. Stejně dobře u komedií spolehlivě zafunguje přímý odkaz na sex (American Pie by asi nebyl dost šťavnatý, proto se v české verzi jmenoval Prci, prci, prcičky).

Někdy ale snaha o co největší úspěch na místním trhu vede k tak směšným kombinacím, jako známe snad jen z menu McDonaldu, který v Česku vyrukoval s McBůčkem. Za příklad poslouží známý televizní seriál Měsíční svit, který proslavil Bruceho Willise. Dodnes nikomu nevadilo, že si hlavní postavy svým pátráním přivydělávaly – neboli melouchařily. Moonlighting, jak se v originále seriál totiž jmenoval, neměl nic společného se svitem měsíce, nýbrž s anglickým výrazem pro melouch. Ale abych si rýpnul i do jiných národů, kde marketing změnil název ad absurdum: Vetřelec režiséra Ridleyho Scotta se například v Izraeli jmenoval HaNosea HaŠmini neboli Osmý pasažér. (Vysvětlivka: Na palubě vlečné kosmické lodi Nostromo cestovalo sedm členů posádky, aby posléze na cizí planetě nechtěně nabrali vesmírné monstrum.) Přirozeně že ačkoliv se další díly slavné filmové sci-fi série už odehrávaly jinde, pokračování v izraelských kinech se jmenovala Osmý pasažér 2, Osmý pasažér 3 atd.

Vtipné je, že se na způsobu překladu názvu seriálu, který se stane globálním, dá vypozorovat určitý kulturní vzorec. Například posuďte sami, proč se v západní Evropě název amerického seriálu Desperate Houswives (v Česku Zoufalé manželky) z angličtiny zásadně nepřekládá (a to ani v Rakousku či Francii), zatímco v bývalém komunistickém bloku důsledně ano. Pro pobavení přikládám tabulku: Arabský svět: Desperate Houswives Belgie: Desperate Houswives Rakousko: Desperate Houswives Bulharsko: Otčajáni sprugi Chorvatsko: Kučanice Dánsko: Desperate Houswives Česko: Zoufalé manželky Estonsko: Meelheitel koduperenaised Francie: Desperate Houswives Německo: Desperate Houswives Maďarsko: Szuletett feleségek Itálie: Desperate Houswives Polsko: Gotowe na wsystko Rumunsko: Neveste Disperate Rusko: Otčajannyje domochazjajky Slovensko: Zúfalé manželky Švédsko: Desperate Houswives Švýcarsko: Desperate Houswives Slovinsko: Razočarane gospodinje Ukrajina: Vydčajdušni domogospodarki

***

Co se odehrává v hlavách marketérů, kteří se snaží pro lokální trh co nejúčinněji přebásnit název televizního seriálu či filmu

Autor: