Nedělní fejetony KARLA ČAPKA
O naříkačích
„Brejden, pane, jak se máte?“ „Aále špatně, pane, zanic to nestojí.“ „Nono, a co vám chybí?“ „Ale to víte, starostí je –“ „Copak vy víte o starostech, pane! Já bych chtěl bejt na místě.“ „To byste to chyt! A jak se vede vám?“ „Ale to víte, bídně. A co zdravíčko?“ „No taktak.
A rodina zdráva?“ „Ještě to ujde. No tak máucta.“ „Služebník.“ To je normální československý rozhovor, který by měl stát hned na první stránce každé praktické cvičebnice jazyka českého. Téměř bez výjimky prvním slovem propuká náš člověk v nářek a stížnosti na svůj osud; obyčejně tím získá jakýsi rozběh, aby mohl v dalším hovoru nadávat obecně na mizerné poměry, na tu lumpárnu a na jiné veřejné záležitosti.
Více čtěte na www.lidovky.cz
