Středa 15. května 2024, svátek má Žofie
130 let

Lidovky.cz

Ostatní pěvci

Česko

Atmosféru lesa si málokdo umí představit bez ptačího zpěvu. Můžeme se jím kochat díky ptákům z řádu pěvců. Jsou nejpočetnější skupinou ptáků, na světě jich existuje přes 5000 druhů.

Pěvci mají v hrdle umístěné speciální ústrojí zvané syrinx, který jim umožňuje vydávat překrásné melodie. Své umění ale nepředvádějí pro zábavu - zpěv má v jejich životě významnou funkci. S jeho pomocí si označují teritorium a vábí samičky. Ty si podle některých výzkumů hledají partnery s nejpestřejším hudebním rejstříkem. Bohatý repertoár pravděpodobně odráží dobrou fyzickou kondici opeřeného nápadníka.

Linduška lesní (Anthus trivialis)

Pěvec se štíhlým tělem, měří 25 cm a váží 25 gramů. Má olivová záda s černými proužky a světlejší hruď. Obě pohlaví vypadají stejně.

Potkáme ji od dubna do září, na zimu odlétá do Afriky. Živí se převážně drobným hmyzem a jeho larvami, nepohrdne ani semeny různých rostlin. Od května do července hnízdí na pasekách

a krajích lesů. Hnízdo si staví na zemi v trávě či křoví. Samice snáší pět šedohnědých vajec, sedí na nich 13 dní. Na našem území se vyskytuje 450 až 900 tisíc párů lindušek.

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

Drobný pěvec proslulý bohatým hlasovým rejstříkem - od hvízdání po tlukot a klokotání. Měří kolem 15 cm, má hnědavě rezatou barvu a světlejší hruď. Je to tažný pták, v Česku se s ním můžeme setkat od dubna do září. Obývá nížinné listnaté lesy a porosty podél řek. Živí se převážně hmyzem a pavouky, na podzim i různými plody. Samice staví hnízdo v křoví, od května do června snáší 3 až 6 vajec. Po 14 dnech se líhnou mláďata, která se do dvou týdnů naučí létat.

Slavík je ohroženým druhem, ale v posledních letech ho na našem území přibývá. Najdeme tu 8 až 16 tisíc párů.

Stehlík obecný (Carduelis carduelis)

Drobný pták z čeledi pěnkavovitých, měří asi 12 cm a váží 16 gramů. Je naším nejpestřejším pěvcem, což platí pro samce i samice. Obývá remízky a řídké listnaté či smíšené lesy. Je částečně tažným ptákem - někteří jedinci migrují do jižní Evropy, jiní tu zůstávají. Zimy tráví v hejnech, na jaře se párují. Samice staví vysoko ve větvích hnízdo se silnou stěnou, vycpané chmýřím a zvířecí srstí. Hnízdí od května do června. Snáší 4 až 6 vajíček, sedí na nich dva týdny. Mimo hnízdění pobývá na polích a loukách, živí se malými semeny. Mláďata krmí hmyzem. Hnízdí u nás 200 až 400 tisíc párů.

Křivka obecná (Loxia curvirostra)

Tento pěvec měří pouze 17 cm, ale je nápadný robustním tělem a zakřiveným zobákem

s překříženými špičkami, který mu dal jméno. Samec je oranžový až červený s hnědými křídly, samice je žlutohnědá. Žije v jehličnatých, převážně horských

lesích, živí se semeny smrků a jedlí. Mimo hnízdění pobývá v menších

hejnech. Hnízdí od ledna do dubna. Staví si tlustostěnné hnízdo na vrcholcích stromů,

samice do něj klade 3 až 4 bílá vejce. Je částečně tažným ptákem, u nás se zdržuje 30 až 100 tisíc párů.

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) S tímto pěvcem se můžeme setkat po celý rok. Měří kolem 15 cm a váží 20 gramů. Samci mají pestré zbarvení, samice jsou naopak nenápadně hnědé. Pěknava obývá všechny typy lesů a remízky. Živí se semeny a hmyzem. Hnízdí dvakrát ročně od dubna do července. Staví si úhledné hnízdo vystlané peřím a chlupy, zvenčí maskované lišejníky a dalším materiálem. Samice do něj snáší čtyři až šest načervenalých skvrnitých vajec. Mláďata se rodí po 11 až 13 dnech, rodiče je krmí hmyzem. U nás je pěnkava hojným druhem, žije tu čtyři až osm milionů párů.

VÍTE, ŽE... ptáci jsou pro les požehnáním?

Ptáci jsou pro les pravým požehnáním. Pěvci hubí škodlivý hmyz, dravci zase redukují počty škodlivých hlodavců

Foto: Profimedia.cz

a všichni dohromady se tak stávají nezanedbatelnou složkou biologické ochrany lesa. Proto se lesníci snaží ponechávat v porostech takzvané doupné stromy, tedy staré kmeny s dutinami, v nichž ptáci nacházejí útočiště.

A nejen to, Semenářský závod Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí také vyrábí ptačí budky. Když v roce 1998 hledal doplňkový výrobní program, který by mu pomáhal překlenovat mimosezonní propady výroby, volba nakonec padla na výrobu ptačích budek. Dnes se jich tady dělá na patnáct druhů: pro sýkory, rehky, šoupálky, sovy, holuby, kachny, rorýse, dokonce i pro netopýry a tak dále. Od roku 1998 v Týništi vyrobili kolem 37 000 ptačích budek a kromě toho přes 600 krmítek.

Lesníci spolu s ochránci přírody pak na základě smlouvy o spolupráci budky vyvěšují, pravidelně čistí a udržují. Státní podnik Lesy České republiky tak pomáhá ptákům, aby měli kde bydlet, a ptáci zase lesákům pomáhají udržovat les zdravý.

Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness

Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...