OSTRAVA Celých třicet let připravovali v Ostravě rekonstrukci jedné z hlavních dopravních tepen města, Českobratrské ulice. Po novém osmisetmetrovém úseku konečně jezdí auta.
Pocítí to tisíce řidičů - podle odhadů po silnici denně projede 28 tisíc vozidel. Jediným úzkým hrdlem bude zatím čtvrtkilometrový most - až během dvou let přibude druhá souběžná stavba, která vozovku rozšíří do čtyř pruhů.
Stavba začala v srpnu roku 2006 a definitivně skončí letos v červnu. To bude zbourán starý most a provizorní okolní cesty. Starý most vznikl ve 30. letech minulého století na místě úrovňového železničního přejezdu a nové intenzitě dopravy už nestačil.
Od vzniku plánů stavby uplyne třicet let a od dohody o zahájení stavby rovných dvacet. Prezident Ostravských dopravních staveb Pavel Vítek vzpomíná, jak v roce 1988 byl u podpisu „hospodářské smlouvy“, jak se říkávalo, s tehdejším Městským investorským útvarem Ostrava a s ostravskou pobočkou státního podniku Dopravní stavby Olomouc. Podle této smlouvy měl někdejší státní podnik pro ostravský národní výbor Českobratrskou ulici, nesoucí v těch letech jméno Revoluční, zrekonstruovat. Pětačtyřicetiletý Pavel Vítek byl tehdy hlavním inženýrem Dopravních staveb Olomouc. Dnes je mu pětašedesát. „Jsem rád, že jsem se dokončení stavby vůbec dočkal,“ směje se a konstatuje, že ač se stavařině věnuje celý život, s podobným případem, jakým je tak dlouhotrvající rekonstrukce ostravské ulice, se ještě nikdy nesetkal.
Po roce 1989 totiž plány stavařů zkřížily nové poměry. Revoluční přestala být Revoluční a lidem se začaly vracet majetky, včetně domů a pozemků v ulici. Aby mohla rekonstrukce začít, musely se vykupovat a bourat některé domy, v minulých letech několikrát zablokoval své pozemky v okolí Českobratrské svým tankem svérázný ostravský podnikatel Maxmilián Šimek. Nechtěl ustoupit, dokud za ně nezíská jiné pozemky v ostravském Svinově, které mu nebyly vráceny v restituci. Město nakonec vyšlo Maxmiliánu Šimkovi vstříc a stavba zastavena nebyla.
Na začátku devadesátých let ještě město zaplatilo zhruba osmdesát milionů korun za přeložky inženýrských sítí, a stavba tak vlastně byla zahájena. Pak ale nastalo zhruba patnáctileté ticho. Začaly platit zcela jiná pravidla na zadávání veřejných zakázek.
Stavět se tak znovu začalo až v roce 2006. Dnes zástupci Moravskoslezského kraje hovoří o rekonstrukci Českobratrské jako o druhé nejvýznamnější dopravní stavbě v kraji hned po dálnici D 47.
Dělníci museli zdemolovat objekt antikvariátu na rohu Českobratrské a Nádražní ulice, přeložit kanalizaci, vodovod, plynovod i trolejové vedení, vybudovat opěrnou zeď, chodníky a schodiště. Na most použila stavební firma téměř 2350 metrů krychlových betonu a 360 tun oceli a ve třech panelových domech blízko silnice navíc dostali uloženo vyměnit okna za protihluková.
Celkem osm set metrů dlouhý úsek včetně nového mostu stál 309 milionů korun. Město Ostrava zaplatilo 71 milionů korun, kraj 56 milionů a zbylých 182 milionů korun se kraji podařilo získat z fondů Evropské unie. Primátor Ostravy Petr Kajnar včera připomněl, že dalších deset milionů korun vložilo město do vybavení ulice jako jsou nové zastávky městské hromadné dopravy nebo do semaforů.
Ulice byla rekonstruována za plného provozu. „Kdybychom Českobratrskou uzavřeli, doprava by patrně zkolabovala,“ řekl včera náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša.
Už v příštím roce má podle představitelů kraje začít výstavba takzvaného jižního mostu spojujícího novou část ulice Českobratrské s prodlouženou Místeckou. Právě touto trasou se po čtyřpruhové komunikaci budou řidiči dostávat z centra Ostravy na dálnici a naopak. „Někdy v polovině roku 2011 by mělo být vše hotovo,“ odhaduje Lukša. Podle něj si další, mnohem jednodušší stavba již nevyžádá takové náklady jako právě dokončená Českobratrská.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
