OSTRAVA/ČELADNÁ Kam jezdí průměrný Ostravan bruslit? Za hranice města. Jeho šance užít si pohybu na ledě pod širým nebem jsou v krajském městě téměř nulové.
V centru města na Jiráskově náměstí stavěl kluziště vždy na několik týdnů v letech 2004 až 2006 jeden z telefonních operátorů jako svůj propagační projekt. S koncem jeho propagační akce ale skončilo i bruslení. Plány na vánoční kluziště na Jiráskově náměstí měli na radnici loni, jenže nedopadly dobře. Představitelé centrálního městského obvodu i ostravského magistrátu již měli vyčleněné na provoz kluziště peníze, jenže se nedohodli se soukromou firmou, která měla vše zajišťovat. Ostrava se tak bez ledové plochy pod širým nebem musí obejít.
„Myslím, že v Ostravě bychom měli kluziště pořídit a umístit ho buď na Jiráskovo náměstí, nebo do Komenského sadů, kde je také prostor,“ říká místostarosta centrálního obvodu Jiří Havlíček. „Sám bruslit chodím a vím, že lidé mají o bruslení ve městě velký zájem. Budeme se tím vážně zabývat,“ slibuje. Mluvčí obvodu Vladimír Vavrda dodává, že podle dobového tisku bylo za první republiky jen v centru Ostravy kluzišť několik. Zcela běžná byla také kluziště na školních dvorech, a to až někdy do sedmdesátých let minulého století, kdy tradice zanikla. Dnes školy říkají, že na provozování kluzišť na svých dvorech nemají peníze a také nevědí, jak na nich zajistit pořádek. Takže na rozdíl od Brna, kde kromě krytých ploch fungují čtyři městská a jedno soukromé otevřené kluziště, má Ostrava smůlu. S problémem si poradily i mnohem menší obce Mnozí Ostravané tak jedou za bruslením i desítky kilometrů daleko. Například v areálu základní školy v beskydské Čeladné otevřeli o víkendu největší plochu pro bruslení v regionu - a navíc vstupné ponechali Čeladenští velkoryse na nule. Využívání atrakce je pro návštěvníky zdarma.
Přitom ani v Čeladné nebyla do uplynulého víkendu možnost ledního bruslení samozřejmostí. „Bruslit se tady přestalo možná někdy v polovině osmdesátých let,“ říká čeladenský starosta Pavol Lukša. Vzpomíná, jak jako ještě školou povinný chlapec bruslil na nedalekém rybníce. Ten se však během let proměnil natolik, že bruslení na něm už není možné.
Čeladenští proto letos úplně poprvé celý týden pečlivě zalévali velké hřiště za školou vodou, až se na něm vytvořila deseticentimetrová vrstva ledu. „Přijeli jsme až z Karviné. Bruslit takhle pod horami a do večera, to se nám ještě nikdy nepodařilo,“ řekla v sobotu pětatřicetiletá Jana Smejkalová, která vyrazila na led i se svými malými dětmi.
„Lidé se na možnost bruslení neustále ptali. Jestli bude zájem, uděláme z toho na Čeladné tradici,“ říká o nové atrakci starosta Lukša. Náklady na provoz kluziště jsou podle něj prakticky minimální, v řádu tisíců korun. Obec platí za vodu na tvorbu ledu nebo také za elektřinu na světla. Kluziště je totiž po setmění osvětleno. O víkendech se bruslí mezi desátou až jedenadvacátou hodinou, ve všedních dnech mezi patnáctou a jedenadvacátou. Bruslaři se shodují, že možnosti zimního bruslení jsou na Ostravsku velmi omezené. Vhodných přírodních ploch je málo, navíc hasiči varují, že pouštět se na zamrzlá jezera či rybníky nemusí být dvakrát bezpečné. Zbývají tak jen kryté zimní stadiony. Na nich veřejnost může bruslit většinou jen o víkendech, a to vždy jen po několik hodin. V Ostravě se takto bruslí na stadionech v Porubě a Vítkovicích, podobně navštěvují bruslaři stadiony v Bohumíně nebo Frýdku-Místku. Upravený povrch jezer, jako nabízejí například ve formě sedmikilometrové trasy na zamrzlé hladině Lipna, lidé nikde na severu Moravy k dispozici nemají.
Že zájem o bruslení mezi lidmi opět vzrůstá, zjistili i radní ve Frýdlantu nad Ostravicí. I oni do svých plánů zahrnují koupi kluziště. Podle místostarosty města Bohumila Dolanského by mělo vyrůst v areálu základní školy TGM. Kluziště chce Frýdlant koupit celé na klíč za zhruba pět milionů korun. I tam očekávají, že kluziště kromě místních budou využívat i turisté.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
