ČESKÉ BUDĚJOVICE Cisterciáci se rozhodli, že originál kříže, který je cenou srovnatelný s českými korunovačními klenoty, v rámci zemské výstavy natrvalo zpřístupní veřejnosti. Dá se očekávat, že kromě tuzemských turistů budou mít zájem o prohlídku relikviáře desetitisíce cizinců.
Část areálu kláštera, v níž dříve sídlil pivovar a která je součástí národní kulturní památky, se však do dvou let může proměnit v ruiny. A to jenom proto, že se stát stále nedokázal dohodnout s církvemi na majetkovém vyrovnání či na způsobu, jakým se prostě vypořádá s restitucemi církevního majetku.
„Stavba už je opravdu v havarijním stavu, každou zimu se propadne část střechy, do gotických sklepů zatéká,“ řekl LN převor kláštera Justin Berka. Jenže bývalý klášterní pivovar spravuje Pozemkový fond, který ho kvůli nedořešeným církevním restitucím zatím ani nemůže vrátit cisterciákům, ani převést na někoho jiného, kdo by zajistil jeho opravu.
„Kdyby nám budovy v klášterním areálu patřily, mohli bychom se alespoň pokusit sehnat peníze z nějakého fondu zatím třeba na zabezpečení a opravu střech. Za současné situace ale o žádnou dotaci ani nemůžeme požádat,“ uvedl Berka. A tak cisterciáci podle něj alespoň zabednili vchody, aby se ve zdevastované historické budově nezranily děti nebo se do ní nenastěhovali bezdomovci. „Po každé zimě je stav pivovaru horší a horší, bojíme se, aby to celé nespadlo,“ řekl převor.
V podobné situaci jsou v Česku stovky dalších památek a nemovitostí, které kvůli nedořešeným církevním restitucím nikdo nevyužívá, a budovy se rozpadají.
Poslanci se totiž stále nejsou schopni dohodnout na tom, zda majetek církvi vrátit nebo církev odškodnit, případně přijmout jakékoliv jiné řešení. A do doby, než rozhodnou, je církevní majetek blokován, nesmí se převádět ani prodávat, a to včetně majetku nevyužívaného a postupně podléhajícího zkáze. Nyní ale přichází přece jen určitý zvrat. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) našel způsob, jak církvi část zdevastovaného majetku vrátit i přes váhavost poslanců a takzvaný blokační paragraf. „Převzali jsme tak například rybník u Spáleného Poříčí, kterému hrozilo protržení a který jsme následně směnili s obcí, aby se mohla provést nutná oprava. Nebo jsme takto dostali zámeček v Javorné na Karlovarsku, kde už chyběla i okna,“ řekl LN vedoucí správy majetku Arcibiskupství pražského Karel Štícha. Jak je ale možné, že v některých případech stát církvi majetek předává a v jiných, jako třeba u pivovaru ve Vyšším Brodě, takovou možnost striktně odmítá?
„Úřad pro zastupování státu, který spravuje část blokovaných církevních nemovitostí, totiž používá jiný výklad zákona než Pozemkový fond, spravující další část majetku,“ uvedl Štícha. ÚZSVM vychází z toho, že když stát evidentně majetek nepotřebuje a nemá na jeho údržbu peníze, může ho nabídnout k převodu původním vlastníkům, tedy církvi. A to i přes blokační paragraf.
„Děje se tak zejména v případech, kdy některé nemovitosti jsou už třeba v takovém stavu, kdy ohrožují své okolí,“ uvedla mluvčí ÚZSVM Jana Rennerová.
Pivovar má smůlu, spravuje ho Pozemkový fond Bývalý pivovar ve Vyšebrodském klášteře, kde se propadají střechy, však má tu smůlu, že ho spravuje Pozemkový fond. A ten bývalé církevní nemovitosti nevydává. „Ani nemůže. My totiž spravujeme zemědělský majetek aktuálně ve vlastnictví státu, který upravují trochu jiné zákony. A zákon v tomto případě vysloveně zapovídá jakékoliv převody majetku, dříve patřícího církvím, a to včetně převodu na bývalé vlastníky,“ řekla LN mluvčí Pozemkového fondu ČR Lubomíra Černá.
Ačkoliv se tedy pivo v bývalém klášterním pivovaru ve Vyšším Brodě už přes šedesát let nevaří a zbyla z něj pouze zdevastovaná historická budova, kvůli svému zařazení do kolonky zemědělských nemovitostí nesmí být církvi vrácen. Toto omezení je podle Lubomíry Černé platné do doby, než zákonodárci vydají zvláštní právní předpis, tedy rozhodnou, co s církevním majetkem bude dál.
Jenže podobného rozhodnutí se politici dvacet let po sametové revoluci stále bojí. Minulá vláda sice přišla s návrhem na vrácení zhruba třetiny církevního majetku a odškodění za majetek zbývající, nová vládní koalice se však na žádném řešení takzvaných církevních restitucí zatím nedohodla.
