VARŠAVA - Polsko včera zažívalo volební maratón, na jehož konci doufali opoziční liberálové v ukončení vlády Jaroslawa Kaczynského.
Hlasování mělo skončit v osm hodin večer, již ráno ale bylo o dvacet minut prodlouženo kvůli zpoždění při otevírání několika volebních místností. Večer bylo ale prodlužováno znovu - nejdřív o pět minut a v době uzávěrky tohoto vydání LN až do 21:00 hodiny. Z volebním místností přicházely zprávy o frontách a nedostatku volebních lístků. Účast se podle odhadů blížila 60 procentům, což by bylo nejvíce od roku 1989.
Již před koncem hlasování se objevily neoficiální odhady, které přisuzovaly vítězství opoziční Občanské platformě (PO) Donalda Tuska - svůj hlas ji mělo dát přes 40 procent voličů. S odstupem více než deseti procentních bodů za ní zaostávalo vládní Právo a spravedlnost (PiS) premiéra Jaroslawa Kaczynského. Do parlamentu se ještě měli dostat levice a lidovci.
Pokud by se vítězství liberálů -které naznačovaly již předvolební průzkumy - potvrdilo, zbývala by otázka, zda bude moci PO vytvořit vládu sama. Jelikož by zřejmě musela přehlasovávat veto prezidenta Lecha Kaczynského, očekávalo se vytvoření vládní koalice s centristickými lidovci.
Poláci byli hnáni k urnám z několika stran. „Nejdůležitější volby po roce 1989,“ šířilo se především mezi těmi Poláky, kteří si nepřáli pokračování dvouleté vlády Jaroslawa Kaczynského. „Běž hlasovat. Tvůj hlas není nikdy sám,“ vyzývaly některé nevládní organizace. Také největší polský seriózní deník Gazeta Wyborcza vyšel v sobotu s první stranou ze dvou třetin prázdnou. Bílé místo poukazovalo na dvě třetiny Poláků, kteří při minulých volbách zůstali doma. „Doufáme, že také díky vám bude podíl po neděli menší. Přejeme to sobě i státu, protože neradi mrháme místem na první straně.“
Pokračování na straně 7
Osudová volba pro Polsko: liberálové doufali v triumf
Dokončení ze strany 1
„Kaczynští se zabývali hlavně minulostí. Ale pro mladé lidi neudělali vůbec nic,“ říká ve velké frontě před volební místností na varšavském Starém městě 28letý Tomasz Fedorowski. „Všude v Evropě bylo Polsko jen pro smích. Člověk se pomalu styděl říci, že je Polák. Tusk mě taky nenadchnul, je to takový divný patron, ale všechno lepší než Kaczynští,“ dodává.
Pro mnoho starších Poláků, především těch, kteří byli celý život proti komunistům, se však bratři Kaczynští stali prvními, kteří něco udělali proti komunistickému dědictví. Sedmdesátiletý inženýr Marek Rucinski vysvětluje: „Podívejte, já nehodnotím politiky podle jejich způsobů. Ty byly občas nechutné. Ale Kaczynští si to jako první vyřídili s komunisty a estébáckými agenty, přidali mi důchod a natočili Katyň. „Už jenom kvůli Katyni je budu volit,“ dodává o velkofilmu, který přišel před měsícem do kin a jenž pojednává o zavraždění desítek tisíc polských důstojníků stalinským Sovětským svazem.
V některých volebních místnostech ve Varšavě to však vypadalo, že mladí Poláci vzali předčasné volby vážně a šli hlasovat. „Jsem hodně znechucená politikou a politiky. Ani opozice mě nepřesvědčila. Nechci však, aby pokračovalo to, co tady bylo poslední dva roky,“ říká šestadvacetiletá zdravotní sestra Agnieszka Michalska. „Před dvěma roky jsem volit nebyla. Chyba se nemá opakovat,“ přiznává.
***
Zájem o volby od pádu komunismu
Volby Účast
1989 62. 1 %
1991 43,2 %
1993 52,1 %
1997 48,0 %
2001 46,2 %
2005 40,6 %
Pramen: ČTK
První odhady volebních výsledků
Občanská platforma 44,6 %
Právo a spravedlnost 30,4 %
Levice a demokraté 11,3 %
Polská lidová strana 11,3 %
O autorovi| LUBOŠ PALATA (od zvláštního zpravodaje LN)
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
