Euroskeptici již dlouho upozorňují na nevýhody eurozóny a na neschopnost trhu devalvovat měnu.
Nebylo by levnější přejít zpět k národním měnám než se snažit udržet euro za každou cenu?
Petr Rozmahel lektor makroekonomie na Mendelově univerzitě v Brně
Návrat k národním měnám je prakticky neproveditelný. Nikdy se tímto směrem neuvažovalo, a tak není legislativně podchycen. Navíc by to bylo velmi technicky náročné – naplánovat, kdy by měla země jít zpátky, a bylo by to samozřejmě také velmi nákladné. A hlavně by to byl důkaz, že zavedení společné měny nebyl dobrý nápad, a to by pověsti EU velmi uškodilo.
Vladimír Pikora analytik Next Finance
Myslím, že by to nebylo levnější. Tedy pokud se bavíme o vyloučení některých zemí z eurozóny a přechod zpět. Tím by totiž došlo nejspíše k obrovské inflaci v daných státech (Řecko, Irsko, Portugalsko) a následovala by recese a následný kolaps bankovního systému, a stejně by jim musely země EU pomoci. To by dosáhlo tak enormních výdajů, že si je ani nedokážu představit. Kritéria maastrichtské smlouvy byla špatně nastavena, místo tří procent deficitu tam měla být podmínka, že daný stát bude v přebytku! Mohli bychom se z toho dostat zavedením nějaké silnější měny pro ekonomicky stabilní státy jako Německo a Lucembursko – euro 2 nebo supereuro – a obrnit tak základ EU.
Jan Bureš hlavní ekonom Poštovní spořitelny
Návrat k národním měnám je sice lákavá, ale v praxi nepoužitelná myšlenka. V problematických zemích jako v Řecku by po opuštění eura staronová měna výrazně oslabila. Častokrát vysoký zahraniční dluh by si ale v reálu uchoval svoji eurovou hodnotu, a bylo by ho tím pádem čím dál těžší splácet. Dluh by narůstal exponenciálním tempem a Řecko, Irsko nebo kdokoliv jiný by jako neřízená střela mířil k bankrotu. Lepší cestou je zabránit divokým neřízeným bankrotům a zavést pravidla pro řízený bankrot.
