Jaké ekonomické dopady by mohly mít tyto nepokoje či případná Mubarakova prohra?
Ľuboš Mokráš ekonom České spořitelny
Z globálního hlediska je, co se Egypta přímo týká, nejvážnějším problémem možné ohrožení dopravy přes Suezský průplav, hlavně kvůli zkomplikování dopravy ropy. Z širšího hlediska je nejvážnější problém hrozby šíření nepokojů do dalších států širšího regionu, především do ropných států v oblasti Perského zálivu. Egypt sám o sobě je sice důležitým dovozcem obilí a producentem například textilu, ale to by nemělo mít podstatnější globální dopad. Hlavní ekonomické dopady současných událostí tak plynou z nejistoty kolem výsledného posunu v geopolitické rovnováze.
Marek Hatlapatka hlavní ekonom Cyrrus
Ekonomické dopady jsou již nyní viditelné, i když podle mého názoru mohou být pouze dočasné. Například cena ropy vzrostla od poloviny minulého týdne cca o 5 dolarů za barel a téměř atakuje stodolarovou hranici, roste i cena obilovin. Naopak klesají akcie leteckých společností a cestovních kanceláří, rostou požadované výnosy na peněžním trhu pro všechny rozvíjející se státy apod. Mnohé zahraniční firmy již uzavřely provoz ve svých egyptských podnicích. Z pohledu globální ekonomiky bych nicméně současné dění na severu Afriky nepřeceňoval, světovou ekonomiku nyní pálí ožehavější témata.
Vladimír Pikora hlavní ekonom Next Finance
Finanční trhy dnes žijí nezvyklým tématem. Všichni sledují Egypt a tamní nepokoje. Nikdo neví, jak skončí, a protože nepokoje už trvají určitou dobu, napětí roste. Trhy nejsou žádnými lidumily, nejde jim o ideály či vize, jde jim jen o peníze. A Egypt mají finanční trhy spojený s ropou. Není proto překvapivé, že s vypuknutím napětí začaly ceny ropy rychle růst. Ceny ropy typu Brent již klepou na psychologickou hladinu 100 dolarů za barel. Tam byla cena ropy naposledy koncem září 2008.
