Mohou, ale jen ve výjimečných případech. Podle zákona matka jménem novorozence rozhoduje o odmítnutí zákroku či pokračující hospitalizaci. Jedinou výjimkou je situace, kdy je „neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte“. Nebezpečí, které hrozí dítěti, nesmí být jen hypotetické, ale skutečně aktuální. Lékaři ho musí popsat ve zdravotnické dokumentaci.
* Proč lékaři nechtějí děti pouštět z porodnice dřív než po třech dnech?
Metodický pokyn „Postup zdravotnického zařízení při propouštění novorozenců do domácí péče“ někdejší ministryně zdravotnictví Milady Emmerové totiž říká, že novorozence lze propustit do domácí péče zpravidla za následujících podmínek: – věk novorozence je nad 72 dokončené hodiny po porodu, – zdravotní stav dovoluje jeho propuštění, – nejsou známy jiné závažné okolnosti, které by propuštění bránily, – dítě bylo očkováno proti TBC, – jsou odebrány krevní vzorky pro povinná vyšetření.
* Lékaři se místo zákona většinou řídí metodickým pokynem. Proč?
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt říká: „Mají zažité, že k jejich povolání patří kontrola nad vším.“
