Plánované reformy jsou prováděny s maximálně možnou sociální citlivostí. Úsporná opatření na výdajové straně budou občanům kompenzována snížením daní a zvýšením daňových slev. Aktivním lidem se tyto změny vyplatí. Naprostá většina rodin s dětmi, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, bude mít po reformách vyšší čistý příjem. Vyšší příjmy budou mít i nízkopříjmové skupiny včetně těch, kdo pobírají minimální mzdu. Dávky státní sociální podpory přitom budou proti roku 2006 o 13 miliard vyšší, stoupnou na 48 miliard korun. Jen stěží lze proto tyto změny považovat za antisociální. Výdaje na sociální sféru budou přitom nadále stoupat, pouze bude přibrzděn jejich růst. Skokové zvyšování sociálních výdajů před volbami 2006 bylo nutné usměrnit tak, aby se dále nezhoršoval stav veřejných financí.
* 2 Někteří komentátoři naopak tvrdí, že reforma je příliš měkká. Nemohla být naopak razantnější?
Výsledná podoba reformy odpovídá míře schopnosti koaliční dohody. Složení politických sil v Poslanecké sněmovně dnes neumožňuje razantnější dohodu nad reformami než mezi stranami současné koalice. Přesto schválené změny v daňovém a sociálním systému a snížení výdajů v první fázi téměř o 40 miliard korun nelze považovat za kosmetické. Podle jiných názorů jde už nyní o nejvýraznější reformy za posledních patnáct let. Dochází k celkovému snižování daní, ke snížení míry přerozdělování vybraných peněz, k posílení adresnosti sociálního systému. Další reformy důchodového, sociálního, zdravotního i daňového systému budou následovat.
* 3 Co je státní sociální podpora?
Státní sociální podpora je systém sociálních dávek, kam patří: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na nákup motorového vozidla), porodné a pohřebné. Od 1. ledna 2008 dojde ke změnám ve vyplácení rodičovského příspěvku, sociálního příplatku, příspěvku při převzetí dítěte, porodného a pohřebného. Příspěvek na školní pomůcky bude zrušen. Přesto je celkový objem peněz na státní sociální podporu v roce 2008 podstatně vyšší než v roce 2006. Dojde k částečnému snížení a přibrzdění růstu těchto výdajů. O dávky státní sociální podpory se žádá na kontaktních místech státní sociální podpory na úřadech práce a v Praze na úřadech městských částí.
* 4 Co je pomoc v hmotné nouzi?
Systém pomoci v hmotné nouzi je určen pro pomoc lidem s nedostatečnými příjmy. Zároveň je motivuje k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Vychází z principu, že každý, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje, případně se práci vyhýbá. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Základní dávkou pomoci v hmotné nouzi je příspěvek na živobytí. Nárok na něj vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje jejich příjem částky živobytí. Ta je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována lidem, kteří se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit.
* 5 Co je životní a existenční minimum?
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Existenční minimum je minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let. Informace a žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních (městských) úřadů podle místa trvalého pobytu občana, které je současně i vyplácejí.
* 6 Jaké jsou částky životního a existenčního minima od 1. ledna 2008?
Životní minimum v Kč měsíčně:
* pro jednotlivce 3 126,
* pro první dospělou osobu v domácnosti 2 880
* pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 600
* pro nezaopatřené dítě ve věku - do 6 let 1 600 - 6 až 15 let 1 960 - 15 až 26 let (nezaopatřené) 2 250
* 7 Budou se tedy sociální dávky zvyšovat?
Odstraněny jsou automatické valorizace u dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Automatická pravidelná valorizace bude ponechána u důchodů v nezměněné podobě. To neznamená, že se ostatní sociální dávky nebudou zvyšovat, pouze se jejich zvyšování dostane pod kontrolu. Vláda bude moci o valorizaci těchto dávek rozhodovat prostřednictvím valorizace životního a existenčního minima po posouzení všech ekonomických a sociálních souvislostí. Ke změně dávek státní sociální podpory definovaných svou pevnou výší bude nutná změna zákona.
* 8 Jaký je motiv zavedení třírychlostního čerpání rodičovského příspěvku?
Současný stav doposud nabízí jen omezené možnosti pro volbu rodičů, kteří jsou limitováni při rozhodování o svém rodičovství i pracovním zapojení a výběru takové podpory, která by jim nejlépe vyhovovala. V současné době jsou rodiče vystaveni rozdílným přístupům k řešení této problematiky. Nejčastěji jde na jedné straně o tlak na urychlený návrat rodiče pečujícího o malé dítě na trh práce. Naproti tomu se lze setkat s opačnými názory, že snahy o slučitelnost práce a rodiny jsou přežitkem minulého režimu. Je třeba nabídnout rodičům skutečnou možnost svobodné volby, aby si mohli zvolit takový model rodinného života, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a rodinné situaci. Třírychlostní systém čerpání rodičovského příspěvku zároveň odpovídá moderním mezinárodním trendům péče o děti obecně.
* 9 Co mají udělat rodiče, kteří budou rodičovský příspěvek dostávat ještě v prosinci 2007?
Z důvodu doložení nových údajů si o rodičovský příspěvek musí požádat i ti rodiče, kteří ho budou pobírat koncem roku 2007. O jeho nepřerušenou výplatu od Nového roku lze osobně nebo písemně požádat v průběhu prosince 2007 nebo ledna 2008, do konce dubna zpětně. Vzhledem k tomu, že se rodičovský příspěvek vyplácí měsíčně pozadu, v lednu dostanou rodiče ještě platbu za prosinec letošního roku. O rodičovský příspěvek lze žádat až tři měsíce zpětně. Kdo tedy například předloží novou žádost až v červnu, přijde o výplatu rodičovského příspěvku za leden a únor. Proto aby rodič nepřišel o rodičovský příspěvek náležející za měsíc leden 2008, musí písemnou žádost o dávku podat nejpozději do konce dubna 2008. Rodičovský příspěvek poskytují úřady práce místně příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby (rodiče) a v Praze úřady městských částí. Žádost o rodičovský příspěvek musí vedle dokladů pro identifikaci (jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu) oprávněné osoby, nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek, rovněž obsahovat identifikaci dalších osob tvořících rodinu a doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o jejich výši. Dále je třeba doložit potvrzení o pobytu dítěte v jeslích, v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku anebo v základní škole speciální, pokud je navštěvuje. Jestliže rodič provádí volbu varianty pobírání rodičovského příspěvku již při podání žádosti o dávku, předloží písemnou volbu nároku.
* 10 Proč je poskytování rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku vázáno na výši předchozího příjmu?
Důvodem pro vazbu výběru této varianty poskytování rodičovského příspěvku na nárok a výši peněžité pomoci v mateřství nebo peněžité pomoci je několik skutečností. Tato státní dávka se poskytuje za stanovených podmínek všem rodičům, kteří pečují o dítě příslušného věku, po poskytování peněžité pomoci v mateřství nebo peněžité pomoci z nemocenského pojištění, případně od narození dítěte, pokud na tyto dávky nárok rodiči nevznikl. Dávky nemocenského pojištění by svou výší měly odrážet individuální situaci pojištěnce (dobu a výši odváděného pojistného). Měl by být zachován základní princip konstrukce dávek v jednotlivých systémech a jejich hierarchie, že pracovat (a být pojištěn) se vyplatí na rozdíl od spoléhání se na státní dávky. Proto by státní dávka měla být zpravidla nižší než dávka nemocenského pojištění poskytovaná v obdobné situaci. Je to opatření proti spekulativnímu využívání této rychlejší cesty, kdy by určitá část rodičů mohla kalkulovat, že si vyzvedne vyšší částku po dva roky a třetí, případně čtvrtý rok bude čerpat dávky z ostatních sociálních systémů - především ze systému pomoci v hmotné nouzi. Při péči o takto malé dítě se v systému dávek pomoci v hmotné nouzi po rodiči nevyžaduje, aby si zvýšil příjem vlastním přičiněním. Rodičovský příspěvek může čerpat kterýkoli z rodičů (matka nebo otec), který splňuje podmínky nároku na tuto dávku, a splňují-li podmínky oba rodiče, pak dávku čerpá ten rodič, na kterém se rodiče dohodnou.
* 11 Jak je to v případě, kdy o rodičovský příspěvek žádá otec?
Pokud se rozhodne čerpat rodičovský příspěvek otec dítěte, musí pro volbu výše dávky a doby čerpání plnit stejné podmínky jako matka dítěte. Možnost volby rodičovského příspěvku do dvou nebo do tří let věku dítěte je mimo jiné podmíněna nárokem na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc. Proto platí, že otec dítěte musí splňovat podmínky nároku na peněžitou pomoc, i když fakticky tuto dávku nepobírá. Požádá-li o rodičovský příspěvek, vzniká mu nárok na dávku jen v tom případě, že matce dítěte nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, případně nemocenskou poskytovanou z důvodu porodu dítěte nebo jsou-li tyto dávky nižší než rodičovský příspěvek. Pak mu náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a uvedenými dávkami nemocenského pojištění.
Příklady životního minima různých typů domácností
v Kč za měsíc
Jednotlivec 3 126
2 dospělí 2 880 + 2 600 = 5 480
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 1 600 = 4 480
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 2 600 + 1 600 = 7 080
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1 960 + 2 250 = 9 690
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1 600 + 1 960 + 2 250 = 11 290
Existenční minimum v Kč měsíčně: 2 020
