Může Kalouskova a Schwarzenbergova strana ohrozit ODS?
Nepochybně ano, a to zejména v Praze, kde občanští demokraté dosud bezproblémově vítězili.
Volba „rozumem“ (pro ODS) přinášela dlouhodobě méně frustrací než volba „srdcem“ (postupně pro ODA, US či naposledy Bursíka). Teď mají titíž voliči možnost volit „rozumem“ i „srdcem“, protože pražským lídrem TOP 09 bude oblíbený a respektovaný Karel Schwarzenberg.
Pokračování na straně 12
Dokončení ze strany 1
Zdá se až divné, jak odevzdaně a poraženecky to ODS přijala. Primátor Pavel Bém sice vykládá zkratku TOP jako „terárium opotřebovaných politiků“ a mluví o straně založené na tváři Schwarzenberga, rozumu Kalouska a penězích „lobbistů za nimi“, zároveň však prohlásil, že má „šanci uspět na úrovni státu a ještě větší v Praze“. Legrační pražská jednička jménem David Vodrážka zase prohlašuje, že „Schwarzenberg rozhodně nebude lehkým soupeřem“.
Co to je za divné řeči? Nejsme spíš zvyklí, že se strany před volbami naopak bijí v prsa a své soupeře marginalizují téměř k bezvýznamnosti? Je-li to způsob mobilizace kmenových voličů, vnímám ho jako velmi nešťastný. Je třeba vyjít z faktu, že většina voličů ODS je po Topolánkově slabém, téměř menšinovém vládnutí otrávená. Veřejně ventilované obavy ze soupeře mi zní spíše jako návod: „Jestli nás máte plné zuby, tak volte Schwarzenberga, protože jsme si hodně blízcí.“ Přijde mi to buď perverzní, nebo podezřelé.
Ano, jsem přesně typ voliče, který o hlasu pro TOP 09 přemýšlí. Možná mě Jiří Paroubek nebo někdo jiný zase obviní z toho, že jsem zaujatý. Ale jako komentátor si to mohu dovolit. Mám ten luxus, že můžu napsat, že jsem pravicový volič a zároveň mám rád Karla Schwarzenberga. Ale chtěl bych si ujasnit pár věcí. Týkají se Miroslava Kalouska.
Příliš nečitelného Nenarážím na jeho údajné aféry ještě z ministerstva obrany, které se sice nikdy nepotvrdily, ale stále budí podezření. Myslím si, že mnoho z této kontroverzní pověsti si Kalousek „odpracoval“ v různých politických funkcích v posledních letech.
Verze „Kalouska 2.0“ se počítá někdy od momentu, kdy si dotyčný oholil plnovous, a představuje v Česku nikoliv samozřejmý prototyp profesionálního politika, který je inteligentní, výkonný a konzistentní ve svých postojích. Navíc mu nedělá problémy se domluvit, a to i s novináři.
Ovšem i v této druhé polovině Kalouskovy kariéry jsou momenty, kterým nerozumím a které vzbuzují pochybnosti. Možná mají nabízející se otázky jednoduché odpovědi. Potenciální voliči by si je v tom případě zasloužili znát.
Za prvé: Jak to bylo v roce 2006 s pokusem o povolební pakt s Paroubkem a vládu za tiché podpory komunistů? Šlo o promyšlený šachový tah, po němž logicky a očekávaně následovaly další (tedy rezignace a sestavení první menšinové vlády), anebo o vážně míněný pokus získat moc?
Nevěřím na předložené vysvětlení, že šlo o „zoufalý“ akt na záchranu malých stran. To bychom museli v kariéře Miroslava Kalouska najít i jiné zoufalé činy, ale ty tam prostě nejsou. Jen pragmatické, dobře promyšlené a racionální kroky. Navíc bych po takovém podrazu na voliče i politické partnery čekal nejen rezignaci z postu šéfa strany, ale odchod z politiky.
Za druhé: Jak je to s jeho vztahy k prezidentu Klausovi a je pravda, že jeho role v kuloárních jednáních před prezidentovým znovuzvolením byla zásadní? Pokud ano, tak kde má tento vztah kořeny? Mohli jsme si všimnout, že Václav Klaus nepěstuje dlouhodobé vztahy založené na vzájemném respektu a uznání. Václav Klaus oceňuje pouze oddanost a loajalitu. Jak konkrétně ji projevil a může projevit Miroslav Kalousek?
A konečně za třetí: Jak se tohle všechno projevuje na vztazích s Mirkem Topolánkem? Byli jsme mnohokrát ujištěni a vidíme, že jsou vysoce nadstandardní a osobně přátelské. Jak mohly přežít výše zmíněné? Proč jimi neotřásl povolební podraz s Paroubkem, dlouhodobá podpora Klause a nyní ani založení konkurenční strany?
Sečteno a podtrženo, v Kalouskových vztazích s ostatními politiky je toho na můj vkus příliš nečitelného. Pro novou pravicovou stranu vidím prostor, ale čekal bych ho jasněji vykolíkovaný. Ani se nedivím těm, kteří TOP 09 odmítají jako stranu „na jedno použití“. Nemusí to být nutně špatně. Jen by bylo dobré vědět, jaké to použití je.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
O autorovi| MILOŠ ČERMÁK novinář
