Nositel Nobelovy ceny za ekonomii, jehož úvahy o měnových zónách přispěly ke vzniku společné evropské měny, dále řekl, že Řecko by mělo posloužit jako lekce, z níž vyplývá, že fiskální pravidla musí být přísnější, než jak je nyní stanovuje legislativa Evropské unie.
Pakt stability a růstu, řídící dokument Evropské unie, jenž předepisuje, že členské státy musí držet rozpočtové schodky pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu, nestačí k odvrácení další dluhové krize v budoucnu, uvedl Mundell. „Domnívám se, že musejí opustit myšlenku, že každá země smí mít rozpočtový deficit tři procenta HDP, což se stalo určitým minimem, k němuž všichni směřují,“ uvedl.
„Můžou říkat, že tři procenta jsou v pořádku. Tři procenta nejsou v pořádku, měli by mít přebytky,“ uvedl Mundell s tím, že navrhuje tvořit každý rok přebytek ve výši jednoho procenta s cílem vytvářet rezervy pro situaci, kdy vlády potřebují snížit zadlužení.
Mundell dále prohlásil, že pokud jde o snahu Atén dát do pořádku rozpočtové problémy, je optimistou, nicméně dodal, že vidí v případě potřeby prostor pro poskytnutí finanční pomoci z Bruselu. Nevyjádřil se však podrobněji o mechanismu případné pomoci.
Partneři Řecka při vyjadřování podpory Aténám s žádnou takovou konkrétní nabídkou nepřišli. Nejhlasitěji Řecko k nápravě vlastních chyb vyzývá Německo. „Pokud nepoleví v nastoupené cestě a jejich dluh je bude stále tížit, dalo by se tomu pomoci dlouhodobým úvěrem,“ uvedl Mundell a dodal, že o krátkodobých úvěrech lze také uvažovat.
Řecko je první zemí v jedenáctileté historii eurozóny, jež žádá politický závazek podpory, když obavy o dluh země podnítily útok trhu. Ten oslabil euro, zvýšil výnosy řeckých dluhopisů a ještě tak ztížil obsluhu řeckého dluhu.
„Neříkal bych tomu krize eura, podle mě je to záležitost řecké fiskální politiky,“ řekl Mundell. „Pokud by se do potíží dostala Kalifornie, nebo stála na hraně bankrotu, nebyla by to krize dolaru, ale fiskální krize Kalifornie.“
Mundell, který je profesorem ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, dále uvedl, že eurozóna by se nicméně dostala do potíží, pokud by Řecko následovala větší členská země jako Itálie.
„Pokud by se do velkých nesnází dostala Itálie, byl by to pro eurozónu problém, jelikož je pětkrát větší než Řecko a její dluh je také pětkrát větší, ne-li vyšší. Proto je naléhavě zapotřebí, aby se země poučily z řeckého příkladu a zpevnily své fiskální systémy,“ uvedl.
V rozhovoru pro deník Sme pak Mundell zkritizoval úvahy o vzniku evropského měnového fondu, který by mohl řešit problémy, jaké nyní zažívá Řecko.
„Máme přece Evropskou centrální banku. Nevidím důvod, proč bychom měli přidávat další měnovou autoritu. Nebyla by to správná věc. Problém přece ve skutečnosti není měnový, ale rozpočtový. Když už, tak nepotřebujeme měnový fond, ale fiskální autoritu. Myslím si, že v eurozóně je velmi těžké něco udělat.
Riziko pro jakoukoli fiskální instituci, do níž jednotlivé země vloží peníze na záchranu jiných zemí, je v tom, že by mohla snižovat tlak na rozpočtovou disciplínu. Nepotřebujete instituci, která umožňuje vyšší deficity. Potřebujete je přece snižovat,“ řekl Mundell v rozhovoru pro Sme.
