Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Oteplení probudilo kůrovce, vylétly miliony brouků

Česko

NOVÉ HRADY Oteplení v uplynulých dnech aktivizovalo kůrovce, i ve vyšších polohách začalo naplno jeho jarní rojení. Miliony brouků nalétávají na vzrostlé stromy, ale také do lapačů a lapáků, které na ně nastražili lesníci. Lesům ČR se podle šéfa odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Ladislava Půlpána lýkožrouta smrkového daří držet pod kontrolou, a to i na Novohradsku, které bylo v minulosti nejvíce postiženo živelními katastrofami. Sněhová kalamita v roce 2006, o rok později orkán Kyrill a následně vichřice Ema zničily v novohradské lesní správě přes milion metrů krychlových dříví, což odpovídá obvyklé těžbě za 7,5 roku a sedmině průměrné těžby podniku v celém Česku. Protože se kvůli situaci na trhu nedařilo vytěžené dříví okamžitě zpracovat, následoval nárůst populace kůrovce. Podle šéfa krajského ředitelství Lesů ČR Karla Trůbla by se množství kůrovce na jihu Čech mělo letos poprvé snížit na kalamitní základ, a to i na Novohradsku, kde byla situace nejhorší. „V rámci Jihočeského kraje letos vytěžíme zhruba 700 000 metrů kubických dříví, z toho asi sedmina bude napadená kůrovcem,“ řekl Trůbl.

Lesáci letos ještě více posílili obranná opatření. Od počátku roku bylo na území novohradské lesní správy zpracováno 4150 metrů krychlových nalezeného kůrovcového dříví. Položeno bylo více než 18 000 lapáků a instalováno 800 lapačů a dalších tisíc stojících a otrávených lapáků. Nejsložitější situace je v okolí nejstarší české rezervace, Žofínského pralesa. Lesníci se kůrovce snaží za pomoci lapáků dostat ven, aby další generace neohrožovaly okolní lesy.

Do jednoho lapáku, tedy poraženého vzrostlého stromu, nalétne podle vědců kolem 5000 brouků. „Pokud by v něm brouci dokončili vývoj, tak z něj může vylétnout až 200 000 nových,“ popsal Půlpán. Lapáky se proto urychleně musejí odvážet z lesa ke zpracování a chemické asanaci. Lesníci na lýkožrouty líčí také stojící lapáky, když na zdravý strom připevní feromonový odparník.

Lapáky i lapače se kontrolují v intervalu 14 dnů, ve špičce i častěji. „U lapáků se kontroluje stupeň napadení, to je počet závrtů na deset centimetrů. Více než jeden závrt znamená, že lapák je plný a musí se vyměnit. Současně se kontroluje i stadium vývoje, aby na lapácích kůrovec nedokončil vývoj a nevylétl,“ vysvětlil Půlpán. Lapáky se pokládají obvykle v březnu a leží v lese do doby, než jsou dostatečně napadeny. První dávka lapáků je asanována obvykle na konci května, případně jako letos po deštivém a chladném počasí v červnu, záleží na tom, kdy rojení začne. Lapák je normálně prodán na pilu, protože kůrovec žije v lýku, dřevo fakticky není poškozeno.

Půlpán se domnívá, že se Lesům ČR podaří kůrovcovou situaci zvládnout. Loni na celém území zpracovali 655 000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví, letos by se chtěli dostat pod 500 tisíc. Podnik obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku, ročně vytěží v průměru sedm až osm milionů kubíků dřeva.

Lýkožrout smrkový patří do čeledi kůrovcovitých. Na území Česka bylo zjištěno 106 druhů. Ve smrkových lesích se nejčastěji vyskytují lýkožrouti smrkoví, lýkohub matný a smrkový či dřevokaz čárkový.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...