Na seznam rizikových faktorů pro vznik rakoviny se patrně zapíší v některých částech světa i dlouhé procházky okolo moře.
Přemnožení vodních mikroorganismů netrápí jen správce českých přírodních koupališť. Čas od času se přemnoží i mořský plankton. Masy mikroorganismů zakalí vodu a dodají jí nejrůznější zbarvení. Někdy se proto tento fenomén označuje jako „rudý příliv“.
Mořská voda zahlcená prvoky, bakteriemi nebo jednobuněčnými řasami může skrývat smrtelné nebezpečí. Někteří prvoci produkují prudké nervové jedy, schopné ohrozit dokonce i člověka.
Nejčastěji se lidé otráví konzumací škeblí a další mořských živočichů. Tito tvorové se živí filtrováním mořské vody. Během „rudých přílivů“ zachytí bezpočet prvoků produkujících neurotoxiny a nahromadí jedy ve svém těle. Hostina z kontaminovaných „plodů moře“ může mít pro neopatrného labužníka fatální následky.
Značné zdravotní riziko představují i toxiny, které se z vod „rudého přílivu“ dostávají do vzduchu ve formě aerosolů. Ve zvýšené míře se nebezpečné aerosoly vyskytují hlavně při pobřeží, kde v příbojových vlnách vzniká bohatá vodní tříšť.
Vzduch s obsahem neurotoxinů z „rudého přílivu“ ohrožuje zdraví všech, kteří tráví delší čas při pobřeží. K rizikovým skupinám patří například záchranáři na plážích nebo milovníci pravidelných dlouhých procházek po mořském břehu. V oblastech, kde je „rudý příliv“ častý, například kolem Mexického zálivu, se proto při přemnožení fytoplanktonu preventivně měří koncentrace neurotoxinů v ovzduší.
Účinek toxických aerosolů byl vždycky považován za přechodný a krátkodobý. To ale není tak úplně pravda.
Tým amerických vědců vedený Johnem Ramsdellem z Národního úřadu pro oceány a atmosféru odhalil nečekaný, nebezpečný a přitom dlouhodobý účinek vdechnutých toxinů. Nervové jedy zahrnované mezi takzvané brevetoxiny se po vdechnutí v plicích metabolizují. Jejich nebezpečnost tím neklesá, právě naopak.
Brevetoxiny se mění na molekuly, jež pronikají do nitra buněk plic a tam se vážou na jejich dědičnou informaci. Tyto látky pak mohou poškozovat DNA a narušovat funkce genů. V konečném důsledku může mít takové poškození dědičné informace za následek nádorové bujení.
Zatím není jasné, nakolik jsou buňky plic schopné napravit škody napáchané metabolity z brevetoxinů. Odhad následků komplikuje fakt, že účinek těchto látek přetrvává ještě dlouho poté, co „rudý příliv“ ustoupil, moře se vyčistilo a vše se zdá v pořádku.
Riziko rakoviny plic je spojováno s řadou dlouhodobě působících rizikových faktorů, jako je kouření nebo život ve znečištěném ovzduší. Jak vyplývá z práce Ramsdellova týmu zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives, život v oblastech, kde vznikají během „rudého přílivu“ toxické aerosoly, se do seznamu těchto dlouhodobých rizikových faktorů brzy zapíše také.
***
Rudé nebezpečí
Přemnožení drobných mořských organismů v sobě skrývá nečekané nebezpečí, ukazují nové výzkumy. Do vzduchu se v drobných kapičkách dostávají látky, které v našem těle mohou spouštět rakovinotvorné procesy.
Fytoplankton je označení pro drobné organismy v mořské vodě, které získávají energii z fotosyntézy
