KÁBUL/PRAHA Afghánský parlament je zvlášť pro západní pozorovatele klíčovou institucí v zemi. I sami Afghánci uznávají, že je jediným rovným soupeřem prezidenta Hamída Karzáího, který má mírně řečeno problematickou reputaci. Dokazuje to fakt, jak často v poslední době sváděl s Karzáím boj o to, koho nominovat do vlády.
První seznam kandidátů po svém znovuzvolení prezidentem předložil Karzáí v prosinci loňského roku, parlament dvě třetiny navrhovaných jmen zamítl. Druhý seznam kandidátů předložil prezident letos v lednu a neprošla jich víc než polovina. Od té doby má Afghánistán neúplnou vládu.
Víkendové parlamentní volby jsou proto pro Karzáího příležitostí, jak svého „soka“ zkrotit. Podezření, že se prezident pokouší parlament ovládnout „svými“ lidmi, přitom nemají jen pozorovatelé na Západě, ale i Afghánci. Stačí jen vybrat vhodné kandidáty a těm pak financovat kampaň. Že se něco takového děje, potvrdilo deníku The New York Times hned několik lídrů velkých afghánských provincií, kteří chtěli z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě. Navzdory všem nařčením z korupce a manipulace se přitom Karzáí nijak netají tím, že by rád, aby mu parlament v budoucnu schválil, že bude moct kandidovat i po vypršení druhého prezidentského mandátu.
Ve hře je i spousta peněz O 249 křesel v parlamentu se chystá svést boj přes 2500 kandidátů, z toho víc než 400 žen, což svědčí o tom, že se najde víc než dost lidí, kteří by chtěli něco změnit. Na druhou stranu, řada těch, kteří mají přijít k volbám, tak nejspíš neučiní. Odrazuje je zklamání z výsledku loňských prezidentských voleb -navzdory tomu, že se prokázaly podvody a že vítězství Karzáího zpochybnil i Západ, se totiž na výsledku nic nezměnilo.
Do předvolebních kampaní se letos investovalo víc peněz než kdykoliv v minulosti. Do parlamentu se totiž tlačí hned několik podnikatelů, z nichž leckterý už prý utratil přes 100 tisíc dolarů. I to je podle pozorovatelů problém - většina z nich sleduje samozřejmě hlavně své zájmy. V mnoha případech je prý i složité vystopovat, kdo je čí mecenáš, protože v Afghánistánu neexistuje něco jako zákon o financování kampaní. A tak se spekuluje o penězích z Ameriky, ale i z Pákistánu nebo z Íránu.
Afghánských voleb se letos zúčastní velké množství pozorovatelů, kteří mají zajistit, aby nedocházelo k podvodům. Problém bude s nestabilními oblastmi kontrolované zčásti Talibanem. V nich se bude volit takřka bez pozorovatelů, a ještě navíc hrozí, že k volbám nikdo nepřijde (z obav, aby se mu Taliban nemstil), což je takřka ideální příležitost, jak výsledky zfalšovat. Oproti loňským, prezidentským volbám přece jen došlo k jedné změně - v rizikových oblastech už v komisích nezasednou stejní lidé, tj. ti, kteří dopustili, aby se podvádělo. Potíž je v tom, že to neznamená, že jejich nástupci budou neúplatní... Stejně jako loni i letos sehraje velkou roli strach, respektive zastrašování. Že nejde o plané hrozby, dokazuje bilance dosavadních útoků - o život už přišli tři kandidáti a jedenáct dalších lidí, kteří se angažovali v předvolebních kampaních. Organizace, které dohlížejí na férový průběh voleb, pak shromáždily na dvě stovky stížností na zastrašování, a to nejen od Talibanu, ale i v rámci předvolebního boje mezi kandidáty. Jako příklad bývá uváděn bývalý armádní důstojník, který kandidoval v okrsku Pangham v Kábulu - ten prý za svými potenciálními rivaly posílal své bodyguardy.
