Pačes již na dubnovém sněmu vyzval k diskusi o novém kandidátovi na předsedu. Tehdy řekl, že kandidovat nehodlá, a včera své rozhodnutí potvrdil. Nechce dávat žádná doporučení, koho by považoval za svého vhodného nástupce, protože nechce ani v nejmenším rozhodování sněmu ovlivňovat.
Zpátky do laboratoře „Mám rozděláno několik projektů,“ řekl Pačes s tím, že ho jeho tým potřebuje. Šestašedesátiletý biochemik chce, ještě než půjde do penze, několik let vědecky pracovat. To se se setrváním v čele akademie vylučuje. Funkce šéfa AV ho plně vytěžuje, takže po celou dobu své výzkumy zanedbával.
Akademický sněm zvolí předsedu na zasedání, které je naplánováno na 16. prosince. Nový předseda bude přebírat funkci na konci března 2009.
Velkou podporu má chemický inženýr Jiří Drahoš. „Vážně kandidaturu zvažuji,“ řekl včera. Drahoš je nyní místopředsedou akademie a je odpovědný za vědy medicinální, o neživé přírodě a chemické.
V akademických kuloárech padlo také jméno fyzika Vladimíra Nekvasila, který se už o křeslo šéfa AV ucházel při minulých volbách. S Pačesem tehdy prohrál jen těsně.
V Akademii věd existuje letitá nedůvěra humanitních oborů vůči přírodovědným, které jsou v AV zastoupeny výrazněji. Zástupci první skupiny jsou přesvědčeni, že jejich kandidát nemůže být zvolen, protože je přírodovědci na sněmu „převálcují“. Vážným kandidátem může být například historik a nynější místopředseda AV Jaroslav Pánek. Přírodovědci jakýkoli „útisk“ společenských věd rozhodně odmítají.
