Od začátku 90. let došlo podle záznamů Ladislava Touška ze sdružení Člověk v tísni ke dvanácti žhářským útokům na Romy. „Vypátrat pachatele se podařilo jen ve třech případech,“ připomíná Toušek.
„Ukázkovým“ případem je exploze, která v noci 2. listopadu 1996 zazněla před domem obývaném Romy v severočeských Plavech. Tlaková vlna vyrazila jedenatřicet oken, nikoho ze spáčů ale nezranila. Jeden z tehdejších nájemníků Milan Čarej policii i novinářům tvrdil, že se před výbuchem v okolí pohybovalo zelené auto se „skinheady“. Policii se sice podařilo zjistit řadu podrobností včetně toho, že použitá výbušnina se velmi podobala vojenským či průmyslovým trhavinám. Pachatele se jí ale nikdy vypátrat nepodařilo, stejně jako potvrdit rasový motiv útoku.
Stejný dům v Plavech se stal terčem útoku i v červnu 1999, kdy do něj kdosi zavřeným oknem hodil uprostřed noci dvě zápalné lahve. Ze zasaženého bytu tehdy na poslední chvíli vyběhla dvaadvacetiletá Zdena Duždová se svými třemi dětmi. „Shořely mi věci pro děti, rádio i televize, sunar i ostatní potraviny tak smrdí benzinem, že je musím vyhodit. Nevím, co si počnu. Manžel je zavřený, jsem sama s dětmi,“ řekla tehdy Duždová deníku Slovo.
Ani v tomto případě se policii nepodařilo pachatele vypátrat. Sérii plavských útoků tak zřejmě ukončilo až rozhodnutí obce dům zdemolovat a odchod většiny Romů do nedalekého Tanvaldu.
Kvůli nedořešeným žhářským útokům není nutné chodit tak daleko do historie. Například letos v lednu hodil někdo v Moravském Berouně zápalnou lahev do domu obývaného Romy a podobný útok se stal ve stejném městě i loni v létě. Oba případy policie odložila.
