JERUZALÉM/PRAHA Mírový proces na Blízkém východě v současnosti opět připomíná zamrzlou řeku. Přímé rozhovory mezi Izraelci a Palestinci, které s mírnými nadějemi v září odstartovaly po dlouhé pauze, se totiž o necelý měsíc později zadrhly.
Příčinou byla neochota Izraele nadále brzdit výstavbu židovských osad na západním břehu Jordánu, tedy na palestinských územích. Palestinci se přitom bez dalšího zmrazení výstavby nechtějí k jednacímu stolu vrátit. Situace je nyní patová i kvůli tomu, že Spojené státy nedokázaly změnit izraelskou politiku.
Součástí zvýšeného napětí se v poslední době navíc stala diplomatická ofenziva, kterou Palestinci spustili. O co jde? Po zjevném krachu mírových rozhovorů se totiž palestinská samospráva v posledních týdnech rozhodla silněji směřovat k jednostrannému vyhlášení nezávislé státní suverenity.
Stát by se tak mohlo příští rok a okolí předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse by si přálo, aby mezinárodní společenství uznalo palestinský stát v hranicích z roku 1967. „Palestinská opatření pramení ze zklamání z americké politiky a nedostatku pokroku v mírových rozhovorech,“ poznamenal k palestinské motivaci podle listu Haarec izraelský ministr obrany Ehud Barak. K dokreslení situace je třeba dodat, že Palestinci již svůj stát vyhlásili v roce 1988. V praxi však na izraelských územích vykonávali spíše autonomii. Jejich zřízení navíc nemělo všechny atributy státního systému. I Česko pak Palestinu uznávalo spíše jako stát ve stadiu zrodu. (Palestinské velvyslanectví ale v Československu začalo fungovat již v 80. letech.)
Otázkou tedy je, zda by nynější vyhlášení palestinského státu znamenalo skutečnou nezávislost. Bez ohledu na to již Palestinci tento měsíc několik evropských zemí požádali o uznání palestinského státu, který by byl vyhlášen bez dohody s Izraelem. Oficiálním stanoviskem Evropské unie je nicméně to, že palestinský stát uzná ve vhodné chvíli a že jedinou cestou k jeho vytvoření jsou mírové rozhovory. Palestinci kromě toho chtějí podporu pro vyhlášení nezávislého státu získat i na půdě OSN, kde navíc touží získat půdu pro vytvoření tlaku na Izrael, aby zastavil výstavbu. Kromě toho usilují o to, aby jejich diplomatické zastoupení v mnoha evropských zemích bylo povýšené na vyšší úroveň. V této otázce zaznamenali Palestinci již jisté úspěchy. Norsko tak například nedávno oznámilo, že palestinské diplomatické zastoupení povýšilo na velvyslanectví. Haarec bez bližších podrobností uvedl, že diplomatické zastoupení Palestinců povýšily i Španělsko nebo Francie. (V poslední době Palestinu navíc uznalo i několik jihoamerických zemí – například Brazílie nebo Argentina.) I v palestinském táboře jsou nicméně patrné rozpory. Proti jednostrannému vyhlášení státu se staví premiér Salám Fajad.
„Za rozhovory není náhrada“ Izraelce palestinská diplomatická ofenziva každopádně nenechává úplně v klidu. Podle tamního tisku izraelské ministerstvo zahraničí instruovalo své diplomaty v cizině, aby se pokusili palestinské snahy zmařit. Izraeli navíc logicky vadí i jednostranné vyhlášení nezávislosti. „Za přímé rozhovory neexistuje žádná náhrada,“ poznamenal mluvčí ministerstva zahraničí Jossi Levy. „Palestinci si musí vybrat mezi nesmyslným jednostranným prohlášením a smysluplným jednáním s Izraelem,“ dodal další izraelský představitel.
***
VOJENSKÉ STŘETY
* Izraelské letectvo včera v noci zaútočilo na několik cílů v pásmu Gazy v reakci na zesílené raketové ostřelování izraelského území z oblastí kontrolovaných radikálním palestinským hnutím Hamás v posledních dnech.
* Radikálové z Gazy reagovali odpálením další rakety, která při dopadu v kibucu Zikkim jižně od Aškelonu na jihu Izraele zranila čtrnáctiletou dívku, čtyři další lidé utrpěli šok.
