Ze slupek brambor v Německu vyrábí palivo do aut. U nás to je vše v plenkách. Třídění bioodpadu je na začátku a chybí tu bioplynové stanice. PRAHA Slupky od zeleniny a ovoce můžou žít i po své „smrti“.
V Německu „kuchyňskému“ odpadu vdechují život mimo jiné tím, že z něho vyrobí bioplyn, který slouží jako palivo do automobilů. Navíc takovéto palivo je výrazně šetrnější k životnímu prostředí než klasické pohonné hmoty benzín a nafta.
V Česku výroba paliva z bioodpadu zatím možná není, a to ze dvou důvodů: prakticky zde nefunguje třídění bioodpadu a hlavně není kam „kuchyňský“ odpad odvážet - nejsou u nás totiž příslušné zpracovatelské bioplynové stanice.
To by se ale mělo změnit. Ministerstvo životního prostředí vypracovalo návrh zákona, který by v Česku měl vznik bioplynových stanic podpořit. A to i finančně. „Máme nadační program. Ten otvírá šanci si zažádat o dotaci na bioplynové stanice. Můžeme přispět až do výše 85 procent,“ řekl mluvčí rezortu životního prostředí Jakub Kašpar. Peníze potečou z evropských fondů. K dispozici je celkem 520 milionů eur. „Je to částka na celou novelu o odpadech. Ne jenom na podporu stavby bioplynových stanic,“ upřesnil Kašpar.
Plyn, který vzniká z bioodpadu, je náhražkou stlačeného zemního plynu CNG. Ten je jako palivo levnější a ekologičtější než benzín a nafta. Do auta je ale potřeba speciální zásobník a vstřikovací systém. „Nespornou výhodou plynu typu CNG je, že nebouchá, pouze hoří,“ vysvětlil Kašpar z životního prostředí.
U motoristů plyn není zatím moc oblíbený. Má několik nevýhod: vyšší pořizovací náklady přestavby vozidla na plyn, zvýšení celkové hmotnosti automobilu, snížení výkonu motoru (o cca 5-10 procent). Ve světě jezdí na CNG více než 7,5 milionu vozidel v 60 zemích. V Česku zhruba tisíc. Zatím se tomuto palivu nedaří „proniknout“ ani do místní autobusové dopravy. Například v Praze jezdí z celkem 1300 autobusů na stlačený plyn jen jeden. Na dotacích přitom lze získat několik milionů.
Pořízení vozů na tento plyn navíc stát bude zvýhodňovat i daňově. Současné zákony osvobozují od povinnosti platit silniční daň pouze elektromobily.
V lednu vládou schválený návrh rozšiřuje zvýhodnění také na vozidla na stlačený zemní plyn (CNG), na hybridní pohon, auta na LPG, a vysokoprocentní směsi biopaliv (tzv. flexi-fuel vozidla používající palivo E85 - směs 85% bioetanolu a 15% benzinu).
Nižší daň budou platit rovněž majitelé nových vozů - ty totiž splňují přísnější emisní normy. První tři roky provozu budou za své auto platit o polovinu nižší sazbu, další tři roky bude sleva 40 procent. Naopak majitelé automobilů starších 18 let (uvedených do provozu před rokem 1990) budou platit o čtvrtinu více. Cílem novely zákona má být zvýhodnění auta s nižšími emisemi a alternativním pohonem. „Je to silný ekonomický impulz k postupné obměně vozového parku za novější automobily s nižšími emisemi a alternativním pohonem,“ míní autor návrhu - ministr životního prostředí Martin Bursík.
***
Na co auta také jezdí CNG (anglicky Compressed Natural Gas) je stlačený zemní plyn (někdy tak také bývá označována náhražka tohoto plynu, která se vyrábí z bioodpadů). Jako palivo je považováno za relativně čistější alternativu k benzínu a naftě. Metr krychlový CNG plynu, který zhruba odpovídá litru benzinu, vyjde v průměru na 12 až 15 korun, tedy polovinu ceny litru benzinu. Spotřeba aut na benzin a plyn je podobná. LPG (Liquefied Petroleum Gas) - zkapalněný ropný plyn používaný jako palivo do spalovacích spotřebičů a aut. Je to novodobější označení pro směs topného plynu, známého jako propan-butan.
