Středa 1. května 2024, Svátek práce
130 let

Lidovky.cz

Paměť v textech Václava Havla

Česko

Utekl jsem. Utekl jsem na Hrádeček, a mám tísně, zapsal si celkem nedávno Václav Havel a rozvíjel myšlenku o tom, jak žijeme ve světě prostředníků a prostředníků prostředníků, kteří zprostředkovávají to, co jiní vytvoří. „Proč já, autor absurdních her, jsem mohl zažít tolik absurdních situací,“ ptá se jindy, a připomene třeba svou první návštěvu v Kremlu. Nebo přiznává, že začíná být nervózní: už dva roky není prezidentem, a ještě nic nenapsal. A hned opáčí, že toho vlastně v životě už napsal dost. „Troufám si tvrdit, že víc než většina spoluobčanů.“

Dlužno říct, že většina z toho, co během svého (literárního i veřejného) života napsal, je přinejmenším zajímavé, často napínavé a velmi často vtipné. Dokázal to mimo jiné i půlroční cyklus čtení z Havlových textů Ústně více, který ve středu skončil v Městské knihovně v Praze. Do šesti večerů se scenáristka Marie Valtrová pokusila vtěsnat co nejvíc zajímavých úryvků z tvorby divadelníka, literáta, posléze prezidenta a nakonec opět dramatika a politika - pozorovatele, jemuž není lhostejný osud světa a jenž prokazuje břitký postřeh, stálost názorů, ochotu provokovat režim nebo tupější spoluobčany, a především schopnost s nadsázkou komentovat dění. A také své činy a pochybnosti.

Trojicím herců, každý měsíc v obměněné sestavě, připadl nelehký úkol živě interpretovat texty rozmanitého charakteru. Od juvenilních básní a dopisů „o životě“, jež si mladí intelektuálové posílali v padesátých letech minulého století, přes stále zásadnější stati na závažná témata, od přátelských literárních hříček k dramatickým dílům, která proslavila autora i české divadlo ve světě. Od prvního dopisu, který kluk Havel posílal z prázdnin otci, po nejčerstvější novinku, hru Odcházení.

Ne každý díl byl stejně vzrušující, v každém si však posluchači našli cosi nového, co nevěděli nebo k čemu hledali klíč. Pamětníkům se leckdy díky Havlovým postřehům podařilo zasadit chybějící kámen do mozaiky vlastních zkušeností. Mladým, jichž v sále bylo vždycky nejméně polovina, se otevřela možnost pochopit děje, které patří k novodobé historii, a možná už do čítanek. Nejživější jsou dopisy a ukázky z Havlových her, jak opět prokázal večer proložený Odcházením a korespondencí s Františkem Janouchem.

Autorce (ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla) patří poklona za úsilí, s nímž se probrala množstvím slov, aby byl obraz jednotlivých dekád Havlovy tvorby výstižný. Vybírat z jeho textů, precizních jazykem i stylem, není jednoduché, ale stojí za to.

„Pravdu o sobě si člověk odnese do hrobu, ale někdo ji znát bude. Ne-li pánbů, tedy paměť bytí,“ zapsal si Václav Havel.

Autor:

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...