Po nepříliš výrazných manželkách komunistických prezidentů, které až na výjimky nebyly vůbec vidět, stala se první manželka Václava Havla v očích veřejnosti symbolem. Olga Havlová se prakticky od nástupu svého manžela na Pražský hrad angažovala v charitativní oblasti. V roce 1990 založila Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, která měla za cíl pomáhat tělesně a duševně postiženým lidem, aby se začlenili zpátky do společnosti. Už za socialismu byla ale aktivní v českém disentu – v roce 1979 stála v čele Výboru na podporu nespravedlivě stíhaných.
Na Olgu Havlovou se za jejího života obracely tisíce trpících lidí. „Na dopisech, které dostávala, mnohdy chyběla adresa a bylo tam napsáno jen ‚paní Olga, Hrad‘,“ vzpomínala na Olgu Havlovou herečka Vlasta Chramostová ve svých pamětech.
Za svou charitativní činnost převzala „paní Olga“ několik ocenění: v roce 1995 dostala titul „Žena roku“. Rok po její smrti, v roce 1997, jí byl propůjčen Řád T. G. Masaryka in memoriam.
