Tak se mnozí dívají na virus prasečí chřipky. Skutečnost však naštěstí nemusí být tak „horká“.
PRAHA Prasečí chřipka by neměla zabíjet nemocné ve velkém. „Běžnou sezonní chřipkou onemocní každý rok v České republice 400 tisíc lidí a z nich zhruba 1500 zemře na komplikace. A stejný poměr mezi nemocnými a zemřelými uvádí u nynější prasečí chřipky Světová zdravotnická organizace,“ říká profesor Jiří Beran, vedoucí Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Prasečí chřipka je ale prý v porovnání s běžnou nakažlivější. „Virus je nový a téměř nikdo proti němu nemá pravděpodobně žádné protilátky,“ vysvětluje profesor Beran. S virem sezonní chřipky se průběžně setkáváme, a i když se každý rok trochu změní, dovedeme si nějaké protilátky vytvořit. Řada lidí také varuje, že prasečí chřipka může „narůst“ do rozměrů chřipky španělské, která v letech 1918 až 1920 zabila až padesát milionů lidí. Tehdy ale určitou roli sehrála nesrovnatelně horší úroveň zdravotnictví. „Chyběly jednotky intenzivní péče, nebyla možnost uměle podpořit dýchání pacientů,“ poznamenává docentka Vilma Marešová, přednostka I. infekční kliniky 2. LF UK v Praze.
Uzavřením hranic se šíření nezastaví Zhruba v deseti procentech případů chřipku doprovází bakteriální zánět plic a při jeho léčení se nasazují antibiotika. Ta v době, kdy zaútočila španělská chřipka, ještě neexistovala. „Před dvěma lety se šířila panika kvůli ptačí chřipce, ale nakonec pandemie nepropukla. Věřím, že s prasečí chřipkou to bude podobné,“ domnívá se profesor Petr Husa z Kliniky infekčních chorob LF MU a FN Brno. Upozorňuje také, že dnes umíme vyrobit lék, i když jeho příprava trvá několik měsíců. Takové možnosti na začátku století rozhodně nebyly. „Panika je zbytečná, ale obezřetnost je na místě,“ říká Renata Vaverková, vedoucí odboru epidemiologie Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.
Svoje slova opírá o fakt, že zatím není ještě vůbec potvrzeno, že chřipkový virus H1N1 se stane pandemickým. Tento epidemiologický přívlastek dostává teprve tehdy, když během osmi až deseti týdnů onemocní virem přibližně třetina populace na kontinentu. Jakmile se ale objeví plně nakažlivý virus, globální rozšíření se pokládá za nevyhnutelné. Uzavřením hranic a omezením cestování by některé země mohly příchod viru pozdržet, ale zamezit mu nemohou.
V Česku jsou nyní podle vyjádření hlavního hygienika Michaela Víta tři hospitalizovaní s podezřením na prasečí chřipku. Dva na pražské Bulovce a jeden v Ostravě. Šestnáct osob je v domácím ošetřování, protože se právě navrátily ze zahraničí. Už v neděli se má do Česka vrátit 180 turistů z Mexika.
***
Výskyt tzv. prasečí chřipky ve světě Epidemie a pandemie chřipky od 19. století
Ruská chřipka (1889-1892) - typ H2N2 kolem milionu obětí Začala v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894.
Španělská chřipka (1918-1920) - typ H1N1 dvacet až padesát milionů obětí Chřipka obešla svět v několika vlnách. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie chřipka přeskočila do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí (odtud i její název). Ve světě umírali zejména starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou.
Asijská chřipka (1957) - typ H2N2 až dva miliony obětí Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá hlavně starší lidi.
Hongkongská chřipka (1968-1969) - typ H3N2 asi milion obětí Dosud poslední pandemií byla tzv. hongkongská chřipka. Poprvé byla identifikována v tehdejší britské kolonii. Později se rozšířila do celého světa.
