Chorvatští vojáci, kteří bojovali za třicetileté války ve Francii, mívali na krku uvázaný šátek, jehož konce visely dolů. Král Ludvík XIV.
byl z této „Croaty“ tak nadšený, že brzy zaměstnával „kravatáře“, který mu každý den předkládal jejich bohatý výběr. Ovšem s kravatou, jak ji známe dnes, je spjato až jméno krejčího Jesse Langsdorfa, který v roce 1924 představil její model dlouhý 146 cm. Zatímco délka víceméně přetrvala, šířka se proměňuje: v 70. letech mívaly i 15 cm, dnes je naopak na vzestupu sportovnější look - úzké „skinny“ kravaty.
Škála barev i vzorů je takřka neomezená.
I obliba všech odstínů růžové - před pár lety ještě nemyslitelné - rok od roku stoupá. Kvalitní hedvábné kravaty mívají vzor vetkaný, ty levnější, vyrobené nejčastěji z polyesteru, bývají potištěné.
Stálicí jsou kravaty s proužkem.
„Zejména v anglicky mluvících zemích ale mohou barvy a pruhy znamenat příslušnost k univerzitě či instituci, a při kontaktu se zahraničními kolegy kvůli tomu může nastat trapná situace,“ upozorňuje stylista Kája Pavlíček. O poslední sezoně říká, že připouští i kombinace různých vzorů na kravatách a košilích. „Ale pozor, všeho moc škodí!“ varuje. Toho si je vědom i podnikatel Pavel (45), kterého potkávám na pražském veletrhu elektrotechniky. „Jsem odvážnější, než jsem býval, ke košili s decentním proužkem si dnes klidně vezmu kravatu se vzorem. Ale motiv musí být opravdu jemný. Na něco výraznějšího bych si netroufl.“
Ogeneraci mladší manažer Zdeněk má úzkou kravatu. „Už je k dostání docela slušný výběr a hlavně - klasické široké mi už nějaký ten pátek přijdou trochu mimo.“ „Skinny“ kravata má na šířku méně než pět centimetrů, hodí se k ní štíhlejší uzly (Four-In-Hand či Half Windsor) a oblíbili si ji hlavně mladší a sportovně založení muži.
O autorovi| text a foto Iva Pospíšilová