Právě její jméno totiž zmínil při svém kázání v Brně papež Benedikt XVI. Žádného dalšího ze zhruba desítky českých a moravských „čekatelů“ na kanonizaci nejmenoval. To může být signálem blížícího se prohlášení za svatou podobně, jako to učinil jeho předchůdce Jan Pavel II. u svaté Zdislavy.
Své kázání přitom Benedikt XVI. pronesl nejen před lidmi z jejího rodného Brna, ale i před poutníky z Rakouska, kde svatořečení Marie Restituty prosazují - působila a zemřela totiž ve Vídni. Lidé přitom poukazují, že právě na vyzdvihnutí mučednice z doby druhé světové války může mít papež velký zájem - někteří ho stále kritizují v souvislosti s jeho životem za nacistického režimu. A může to být i netradiční způsob, jak zvýšit zájem „nejateističtější země Evropy“ o víru. O svatořečení rozhoduje papež na doporučení speciální vatikánské komise.
Sami zástupci církve jsou zatím spíše opatrnější, někteří odborníci však nevnímají papežova slova jako náhodná. „Taková zmínka může být předzvěstí,“ míní například religionista David Zbíral z brněnské filozofické fakulty.
Marie Restituta však není jedinou obětí totalitních režimů, která by mohla být svatořečena. Brněnské biskupství vede proces za blahořečení kněze Jana Buly, kterého popravili komunisté.
Více čtěte na straně 5
