Benedikt XVI. v Rakousku hájil konzervativní hodnoty. Rakušany jeho návštěva nezaujala
VÍDEŇ Osmačtyřicet centimetrů vysoká soška Panny Marie s Jezulátkem z lipového dřeva, přezdívaná Magna Mater Austriae, je symbolem Mariazellu. Tento osm set padesát let starý klášter navštíví každoročně statisíce věřících poutníků z celého světa. Sobotní mše v Mariazellu se pro papeže Benedikta XVI. stala neplánovaným vyvrcholením jeho návštěvy Rakouska -bylo to totiž jediné místo, kde se setkal se zájmem věřících.
Putování asi třiceti tisíc věřících do Mariazellu, ležícího v horách sto padesát kilometrů na jih od Vídně, provázel ledový déšť, větrné bouře, a dokonce i přívaly sněhu.
Horská služby v Mariazellu měla plné ruce práce s těmi, kteří v nečekané záplavě prvního sněhu na cestě ztratili orientaci a volali mobilními telefony o pomoc. Promrzlí a na kost promočení poutníci po příchodu do Mariazellu žertovali: „Tomu říkáme smýt staré hříchy.“
Husté proudy ledové vody a teplota okolo nuly provázely i počátek sobotní mše před bazilikou. Velký oltář s papežským znakem, na jehož výzdobě se podíleli přední rakouští umělci, vévodil náměstí zaplněnému věřícími z celého Rakouska i ze všech sousedních států v igelitových pláštěnkách.
Během sobotní mše v Mariazellu nechal papež v prvním a druhém čtení promluvit věřící v místních dialektech a jazycích sousedních zemí. Mše svatá zdůraznila ve vybraných textech, že rodokmen a původ Ježíše Krista byl židovský a papež sám se pak věnoval tématu pravdy a jejího poslání. Na závěr své řeči Benedikt XVI. připomněl, jak málo pozornosti věnuje moderní blahobytná západní civilizace dětem. Desítky tisíc poutníků trpělivě stály pod mariazellským mračným nebem, bičováni proudy studeného alpského deště. Déšť ustal symbolicky poprvé po dvou dnech teprve v okamžiku, kdy sbor dětí v pláštěnkách zazpíval hymnus Kyrie Eleison.
Žádné reformy v církvi
Benedikt XVI. pojal svou návštěvu Rakouska jako sérii politických gest. Hned po příletu se poklonil památce obětí holokaustu s nejvyššími představiteli rakouské židovské obce. Páteční a nedělní vídeňská část papežovy návštěvy se však setkala s okázalým nezájmem Rakušanů, první den nepřesáhla účast sedm tisíc lidí a nedělní mši na Svatoštěpánském náměstí ve Vídni sledovalo místo předpokládaných 40 000 asi jen 15 000 lidí.
Hlasité požadavky po zásadní reformě katolické církve, které v Rakousku, kde její vliv upadá, zaznívají už dlouho, papež odmítl. Napadl jak interrupce, tak eutanazii a demokratizaci církve odmítl slovy, že jednou z největších ctností kněží je „pokorná poslušnost“. Jediné, čím si podle agenturních zpráv při nedělní mši v centru Vídně Rakušany „udobřil“, bylo zdůraznění svátečního charakteru neděle, která by neměla být věnována práci. Většina Rakušanů s tím souhlasí a podle průzkumů je i za to, aby v neděli nebyly otevřeny obchody.
O autorovi| Alexandra Alvarová, Spolupracovnice LN v Rakousku
