Při sčítání lidu v roce 1991 se k víře hlásilo téměř 44 procent Čechů, o deset let později se za věřící označilo o jedenáct procent lidí méně. Podobné výsledky ukazují i další průzkumy z posledních let.
Výdaje státu na církve jdou ale zcela opačným směrem. Přibývá totiž duchovních, jejichž platy podle zákona hradí stát. A ty také představují největší balík peněz z toho, co jde ze státní pokladny právě církvím. Za posledních deset let přibylo v zemi víc než dvanáct stovek kněží, celkem jich stát eviduje 4754. Jejich platy vyšly v loňském roce o 31 milionů korun dráž než v roce 2008, tedy zhruba na jeden a čtvrt miliardy korun. Jednu miliardu korun přitom částka převyšovala už v roce 2006.
„Platy církevních hodnostářů a duchovních se pro příští rok snižují o deset procent jako u všech lidí placených státem,“ říká ministr kultury Jiří Besser, pod kterého oblast církví spadá. Ministerstvo růst počtu duchovních vysvětluje i tím, že nemá možnosti, jak jejich počet omezovat. Nemůže totiž církvím nijak určovat, za jakých podmínek přijímají duchovní do svých řad.
Stát ovšem církvím platí ještě další zhruba stovku milionů ročně na provoz jejich ústředí nebo opravy majetku. Celkem tak výdaje na církve vzrostly ve srovnání s rokem 2000 dvojnásobně.
Duchovní tvrdí, že stát na církvích i přesto vydělává. Dosud jim totiž nevrátil majetek zabavený v roce 1948. „Ten vynáší státu nejméně přes čtyři miliardy korun ročně,“ říká tajemník ústřední rady Církve československé husitské Karel Potoček.
